Aktuálně prezentovaná studie společnosti Anderson Willinger přinesla zprávy o oživení náborových aktivit firem ve střední a východní Evropě. Obnovení náborů je prý patrné již od první poloviny letošního roku. Očekáván je též ke konci roku rostoucí trend u manažerských pozic.
Co se dá považovat velice zajímavým výsledkem průzkumu, je predikce oživení náboru v oblastech, jako jsou public relations, marketing a lidské zdroje. Průzkum byl realizován v září letošního roku.
Růst ve finančních službách
Z hlavních zjištění studie vyplývá, že se dalo oživení přijímání zaměstnanců ve firmách střední a východní Evropy pozorovat již v první polovině roku 2009. Míra náboru nových zaměstnanců v těchto zemích v prvním pololetí stoupla o dvě procenta.
Růst náborových aktivit byl zaznamenán hlavně v sektoru finančních služeb a výroby. Segment technologie byl v náboru naopak nejvíce zasažen krizí.
U nás v Česku byl nejmarkantnější meziroční nárůst pozorován v odvětví výroby (13 procent), farmacie a zdravotní péče (2 %). Nejvyšší pokles v tuzemsku vykázaly sektory technologie a finančních služeb.
U jednotlivých pozic kontinuálně pokračoval trend přijímání zaměstnanců ve finančním managementu, finančním controllingu, nákupu a informačních technologiích (IT). Pozastavení náborových činností bylo naopak dříve prokázáno u pracovních pozic v marketingu, PR a Human Resources. Lucie Teislerová ze společnosti Anderson Willinger však ve svém komentáři odhaduje, že by se v druhé polovině roku 2009 opět mohla navýšit poptávka po specialistech v oblastech PR, lidské zdrojů a marketing.
Průzkum odhalil fakt, že firmám narostly při náboru zejména administrativní náklady. Příčinou tohoto jevu je přijímání a zpracování vyššího počtu životopisů od uchazečů o pracovní místa.
Stagnace růstu mezd a benefitů
Studie zjišťovala též vývoj platových podmínek v podnicích střední a východní Evropy. Téměř celý vzorek respondentů (98 procent) uvedl, že došlo k zmražení základních mezd. Nejvíce se to dotklo zaměstnanců na top manažerských pozicích. Stagnace poskytování finanční benefitů byla zaznamenána v 59 procentech společností. Některé firmy zastavily vyplácení benefitů úplně.