Aktualizovaná prognóza IDC z kategorie Spending Gudie uvádí, že letošních 103 miliard dolarů výdajů na robotiku bude znamenat meziroční růst 22 %. Záleží samozřejmě na tom, jak si celou kategorii definujeme, IDC mezi roboty počítá např. také drony. V roce 2021 se trh zvýší až na 218 miliard, pochopitelně opět důležitější je relativní změna – meziročně přírůstek kolem 25 %.
O tom, co IDC mezi roboty zahrnuje, si lze udělat přehled i z dále popisovaných podkategorií. 70 % objemu trhu má připadat na průmyslové roboty, následují roboty ve službách a roboty pro koncové uživatele. V průmyslu jsou dnes roboty nasazovány hlavně ve výrobních provozech (diskrétní i procesní výroba), dále ve zdravotnictví (i když robot pečující o pacienta může být řazen i do segmentu služeb nebo produktů pro koncové uživatele?). Relativně velmi rychle mají roboti přicházet do maloobchodu (růst přes 40 %), do sféry velkoobchodu i řízení zásob/skladů.
Nasazení robotů ve výrobě je tradičně silné v automobilovém průmyslu, ale nyní se uplatňuje i při produkci nejvyspělejších technologií. Zde se vyžadují zařízení lehká, přesná, mobilní, flexibilní a kolaborativní. Tomu odpovídají i konkurenční (ne)výhody jednotlivých dodavatelů. Příchod umělé inteligence (to v žádné studii dnes nemůže chybět) a fungujících technik počítačového vidění a dostatečné mechanické přesnosti umožňuje, aby roboti(y) nejen nahrazovali(y) lidi, ale také s nimi pracovali v týmu – dosud zde byla rizikem především bezpečnost. Samozřejmě, že robotický průmysl se vyvíjí i v souvislosti s dalšími technologiemi světa IT, jako je cloud a IoT.
Předpověď IDC zmiňuje, že očekávat lze také větší uplatnění robotů v dopravě.
Co se pak týče konkrétně dronů, IDC pro tuto samostatně vyčleněnou kategorii odhaduje letošní celosvětový trh na 9 miliard dolarů. Během dalších 5 let lze očekávat růst meziročně v průměru o 30 %. Rychleji poroste prodej zařízení pro podnikové (profesionální) nasazení (37 % v průměru), které postupně překoná tržby za prodej dronů koncovým uživatelům. Dnes se drony uplatňují hlavně v zemědělství, telekomunikacích a ropném a plynárenském průmyslu. V blízké budoucnosti drony využijí především provozovatelé rozvodných sítí (utility), stavební průmysl a výrobní průmysl obou typů. Obecně má jít hlavně o nasazení tam, kde je třeba monitorovat rozsáhlé venkovní areály/vzdálenosti, nebo o práci v prostředí nebezpečném pro člověka.
Nejrychlejší růst má mít ale uplatnění dronů ve vzdělávání (poznámka: co si pod tím představit?) a na úrovni státní/místní správy. Koncoví uživatelé budou mít stále méně dron jako hračku, ale jako součást chytré domácnosti, kde se zařízení budou starat o zajištění bezpečnosti, hlídání dění nebo dokonce o dodávky potravin.
Z hlediska objemu trhů v jednotlivých regionech je největší zájem o roboty v Číně, následuje oblast východní Asie (bez Číny a Japonska), poté Japonsko a teprve po něm západní Evropa. Objem trhu dronů je prozatím největší v USA (letos 4,3 miliardy dolarů) a následuje západní Evropa, ta ale do roku 2021 své postavení ztratí v důsledku podstatně rychlejšího trhu v Číně i ve zbytku východní Asie.
