Roundtable on Innovations v Praze

Udělá státní až evropská podpora evropský průmysl konkurenceschopnějším? Nizozemská ambasáda uspořádala ve spolupráci s Aspen Institute CE a českým Ministerstvem průmyslu a obchodu kulatý stůl, kde si zástupci průmyslu a veřejné sféry předávali zkušenosti, jak uchopit Průmysl 4.0 a internet věcí (IoT). Jedním z účastníků byl Peter van Harten, který nám odpověděl na několik otázek.

Proč se evropské státy a dokonce EU zabývají věcmi jakými jsou Průmysl 4.0 a IoT, když jde o čistě podnikatelskou záležitost volného trhu?

Je velmi důležité, abychom v Evropě zůstali konkurenceschopní. Jedním z důvodů tohoto programu je proto pomoci společnostem ze sektoru SME (Small and Medium Enterprise), aby se staly produktivnějšími, a tím i konkurenceschopnějšími. Proto komunikujeme s podniky, vládními orgány a asociacemi a jejich zástupci jsou ve výborech. Proto také máme v jednom programu obchodní komoru, svaz železářů, svaz průmyslu i výzkumné ústavy., Aby všichni mohli pomoci v přijímání digitální transformace.

Znamená tento program i finanční podporu?

Určitě, například v Holandsku jsme sestavili mapu, na které je vidět, kde a jak se shlukují jednotlivá pracoviště do tzv. smart field lab, které se do programu podpory Průmyslu 4.0 zapojují. Nejde jen o peníze, ale také o manažerskou podporu. Je to možnost, jak dostat slibné projekty z mrtvého bodu. Představte si, že máte novou technologii, která ještě nebyla nikdy na trhu. Účelem tohoto programu je vystavět okolo ní use-case, aby ji bylo možno na trhu uplatnit.

Spolupracujete také s univerzitami?

Jistě, jde o velmi důležitý prvek. Každá naše smart field lab je kombinací firem, startupů, znalostních institucí jako univerzit nebo středních škol. Také se zde partnersky zapojují vládní instituce. Jde o nástroj, jak dostat inovace, na trh, aniž by to stálo hodně peněz. Musíte ale vědět, co tyto inovace obsahují a znamenají, jinak se výsledek nedostaví. Naše nástroje mají být tím mostem mezi výzkumem s inovacemi a trhem.

Které oblasti průmyslu má podle vás smysl podporovat, a kde by to bylo naopak kontraproduktivní?

V našem programu se zaměřujeme na celý průmysl, od dřevozpracujícího přes metalurgii až po strojní zařízení. Za kontraproduktivní považujeme podporu hodně malých firem, které mají jednoho až dva zaměstnance.

Ve kterých příkladech považujete za přínosné podporovat IoT ve veřejné správě? Přijde mi úsměvné, že například v Praze se o IoT hovoří ve spojitosti s „chytrými lavičkami“, jejichž „chytrost“ spočívá v zabudované USB nabíječce. Jako další brzdu v přijímání IoT ve veřejné správě lze brát i to, že jednotlivé městské části se mezi sebou o těchto nových možnostech neinformují.

Myslím, že taková podpora má smysl, když něco přináší. Například u nás v Holandsku máme IoT v souvislosti s jízdními koly. Můžete si to svoje vlastní lépe najít, poznat, někomu půjčit a vědět, kde skončilo.

Jízdní kola a IoT v Nizozemí dává bezpochyby smysl, ale všude se na kole tolik nejezdí, například Praha je až příliš kopcovitá.

To tedy opravdu ano. U nás je víc bicyklů než obyvatel. Ale mohl bych pokračovat s nabíječkami pro elektromobily. Zastavíte se u jedné a díky IoT snadno zjistíte, kde je na cestě další. Zaplatíte online, vše je propojeno. Důvod, proč jsem v České republice, je mezinárodní spolupráce. Pozvala nás Nizozemská ambasáda abychom sdělili, jak to děláme u nás, představili naše zkušenosti a jak bychom s vámi mohli definovat nějaké body, kde by bylo možno spolupracovat více, i na evropské úrovni. Pro Evropu je totiž taková spolupráce důležitá, abychom mohli konkurovat Číně a Spojeným státům, zejména v umělé inteligenci. Aby každý evropský stát utrácel peníze za vědu a výzkum sám na vlastním dvorku, to by dnes bylo velmi neefektivní, na to je dnešní doba příliš rychlá. Svoji roli vidím v nastavení spolupráce, ať už jde o dospělé, nebo o děti a studenty.