Martin Kopta pracuje na volné noze a v komunitě je známý jako spoluautor doporučení s názvem Dogma W4, které autorům radilo, jak vytvářet přístupné a funkční internetové stránky. Pracoval pro konzultační a poradenskou společnost Advertures, byl vedoucím projektu DigiWeb.cz, redaktorem časopisu e-BIZ, Živě.cz a Lupa.cz.
Sešli jsme se v čajovně Bílý jeřáb, která patří bývalému grafikovi českého portálu Seznam.cz. Schází se tu často zaměstnanci dalších českých portálů a provozovatelé internetových projektů. Martin o sobě prozradil, že každý den vypije při práci několik litrů čaje. Zároveň si objednal nápoj s tajemným názvem Masala.
Internet opět oslavil své narozeniny. Skoro každý při této příležitosti vzpomíná na své první setkání s Internetem. Jak jsi se vlastně k celosvětové pavučině dostal?
K Internetu jsem se dostal ve škole při předmětu „Internet jako didaktické prostředí“. Na českém Internetu nebyla skoro žádná webová stránka, připojovali jsme se přes pomalé a drahé vytáčené spojení a v tomhle předmětu nám skvělý Bořivoj Brdička (BoBr) vykládal o tom, jak budeme učit přes videokonference a e-learning. Rok 1997. Prostě sci-fi! Ale ohromě mě to chytlo a místo učitelství jsem se začal věnovat Internetu.
Většinu webů, bez kterých bych si tenkrát Internet nedovedl představit, už nikdo nezná. Vyhledávač AltaVista dneska patří pod Yahoo! a na tehdejší dobu skvělý freemail Post.cz je přesměrovaný na Seznam.
Na peďáku mě tehdy naučili perfektně HTML. Jako grafik s DTP jsem pořád nechápal, že někdo může psát weby ručně, navíc jsem vůbec neuměl s Windows 3.11, protože v pre-pressu se všude dělalo na Applech. Naštěstí ale BoBr trval na tom, že musím seminární práci napsat v editoru HotDog, za což jsem mu dneska vděčný. Dneska všechno píšu ve Vimu. V práci jsem z pohodlnosti psal webové stránky ve WYSIWYG editoru GoLive, který už tehdy zvládal kaskádové styly. Na styly jsem byl zvyklý z programů pro sazbu tiskových dokumentů, a tak jsem si je hned oblíbil i na webu a všechny jsem jimi otravoval. Vlastně i dneska pořád otravuji se stylama, třeba když vidím, jak někdo šíleným způsobem bastlí texty ve Wordu.
Teď jsou pro nás styly samozřejmostí, ale představte si, jaká novinka to tenkrát byla. Skoro jako když se do HTML dostaly tabulky a bylo možné začít tvořit navigační menu.
Grafické studio jsi v roce 2000 opustil a začal jsi pracovat v zákaznickém servisu firmy Hosting CZ. Další rok jsi se stal redaktorem Lupa.cz a současně vedoucím projektu Vajíčko.cz. Tento server byl věnován reklamním spotům a reklamě. Proč vlastně skončil?
Možná jsme ten projekt spustili zbytečně brzo. Vajíčko.cz mohlo vytvářet příliš velký provoz a chyběl vhodný obchodní model.
Jak vypadala práce redaktora pro Lupu?
Tenkrát to ještě byl takový komunitní server. Články rozhodně neměly takovou úroveň jako mají dnes. Už tehdy pro Internet Info pracovala korektorka, ale žurnalistické postupy přinesl až Mirek Zeman. Lidé ten server nevnímali jako odborný, četli Novinky.cz i Lupu a nechápali, jaký je mezi nimi rozdíl. Dalo by se taky říct, že jak tenkrát bylo na Internetu v Čechách málo lidí, mohli se čtenáři znát osobně. Díky tomu pocitu osobní blízkosti má Lupa až sugestivní schopnosti. Dodneška mi lidé tvrdí, že nedávno četli nějaký můj článek na Lupě. Přitom už pár let nepíšu.
Uzávěrky pro odevzdání článků byly večer v osm hodin, protože většina autorů své články psala až po návratu z práce. Ve dvě v noci jsme zavírali dveře redakce a já šel pěšky domů. Někdy jsem v noci vyrazil na kulečník s programátorem Vítkem Burdou, který bydlel za rohem, nebo jsem se stavil v pizzerii Aldo na večeři na účet Internet Infa – od té doby jsem přejedený pizzy a těstovin.
V pondělí se na velké poradě projednávaly všechny záležitosti Internet Infa. Později se tyto porady musely změnit, protože s tím, jak přibývalo lidí, trvaly klidně i čtyři hodiny.
Vzpomínám si dokonce, že Internet Info projevilo zájem koupit Interval.cz. Jenže jsem napsal článek, který se týkal nějakého problému firmy Zoner software. Ten článek potom způsobil, že Zoner přestal mít zájem a z prodeje sešlo.
Jaká byla spolupráce s Markem Antošem, zakladatelem firmy Internet Info?
Marek Antoš je skvělý šéf, protože nechává všechno na lidech. Do práce svým spolupracovníkům příliš nezasahuje, ale o všem má přehled. Hodně se spoléhá na svůj tým, takže neměl problém „svou“ Lupu přenechat Mirkovi Zemanovi a stejným způsobem to udělal i v případě Dobrého Webu.
Přesto jsi z místa redaktora Lupa.cz odešel. Proč?
Už tenkrát mi začalo vadit, že lidé na Internetu články nečtou. Je to vidět na některých diskusích, kde lidé rovnou začnou psát svůj názor, a přitom vůbec neviděli samotný článek. Přišlo mi to jako zbytečná práce. Internet mě v tomhle moc nebaví – jsou tam krátké termíny, příspěvky vycházejí každý den a nemáš moc volného času.
Po odchodu z Lupy jsi byl krátce redaktorem časopisu e-BIZ a Živě.cz. Ve stejné době vznikla první verze manifestu Dogma W4, jejímž jsi spoluautorem. Proč vlastně tato výzva autorům webů vznikla?
Bylo to v době velkého obchodního nástupu firmy Macromedia. Weby se dělaly, aby si na nich webdesignéři vyzkoušeli nové technologie. Vypadalo to, že začnou být některé internetové prezentace nepoužitelné. Proto vznikl manifest Dogma W4D, který se později stal omylem i podkladem pro doporučení vytvářené Ministerstvem informatiky pro přístupný web.
V roce 2003 jsi se stal vedoucím projektu DigiWeb.cz, který tenkrát opustil Daniel Dočekal. Můžeš krátce zhodnotit své úspěchy a neúspěchy?
Práce ve vydavatelství Economia byla jiná, protože se jednalo o velkou firmu. Nebyl jsem sám sobě pánem a naučil jsem se spoléhat na ostatní. Vydavatelství je silný hráč na trhu, který těží z kvalitního obsahu spíše ekonomického zaměření a dobré editorské práce s agenturními zprávami. Nedá se říci, že zdroj informací tohoto druhu bude hodně navštěvovaný.
Na Digiwebu se mi nepodařilo vybudovat stálou redakci – tento projekt je opravdu závislý na materiálech agentur. Článků napsaných vlastními redaktory nabízí minimum. Na vytvoření stálé redakce nebyly peníze.
Bude to možná trochu odvážné, ale zkus to srovnat s Lupa.cz, kde přispívají externí autoři. Podobný model by se mohl použít i pro DigiWeb.
Nemá smysl začít dělat další Lupu, protože za tímto projektem stojí její čtenáři a komunita. Server původně vznikl jako projekt jednoho nadšence. Pro DigiWeb samozřejmě psali externí autoři a redakce fungovala podobně jako třeba Živě.cz. Jenže DigiWeb nemá a nikdy neměl komunitu.
Komunita okolo článků od ČTK opravdu nevznikne. Bylo něco, co se ti naopak podařilo?
S Edou Hlavou jsme naučili vydavatelství Economia Online používat RSS, protože se nám podařilo přesvědčit tehdejšího ředitele online divize Petra Štěpánka. Dnes to vypadá jako samozřejmost, ale tenkrát bylo strašně těžké přemluvit šéfredaktory. Všichni se obávali ztráty návštěvníků a mysleli si, že když si čtenář přečte titulek a perex v RSS čtečce, nebude mít důvod navštívit hlavní stránku webu, kde se prodává drahá reklama. Mám radost, že to nakonec prošlo, protože pro čtenáře to tehdy byla velká přidaná hodnota.
Od práce novináře a vedoucího projektu jsi se přesunul do agentury Advertures. Jaké jsi tam získal zkušenosti?
Naučil jsem se tam spravovat kampaně v AdWords, pronikl jsem do webové analýzy a pracoval pro velké klienty. Zjistil jsem, jak těžké může být spravovat web nadnárodních firem. Je to zajímavá příležitost, protože velcí klienti mají úplně jiné rozpočty a není problém si ledasco vyzkoušet. To si u malých zákazníků nemůžeš dovolit. Dostal jsem se také k hodně navštěvovaným webům.
Agentura samotná má přitom už několik let stále stejný a z mého pohledu poměrně otřesný web, což trochu popírá tvrzení některých specialistů na internetový marketing o tom, jak by měl firemní web správně vypadat a fungovat.
Advertures spoléhá hlavně na velmi dobré reference. Klient se někde na večírku pochlubí, jak skvělou práci ti lidé odvedli, a to je lepší než optimalizace pro vyhledávače. Velký vliv mají i samotní zakladatelé. Joey přišel z velkých reklamních a mediálních agentur. Jirka a Ladis stáli za projektem Jobpilot.cz. V poslední době měli také štěstí na zakázky od státu.
Jenže velké peníze od státu často vyvolávají diskuse nad tím, zda jsou smysluplně využity prostředky, které jsme zaplatili na daních. Příkladem může být nedávná diskuse nad dotacemi, které mají podporovat rozvoj českého Internetu.
To není chyba těch projektů, jejichž tvůrci dotace žádají. Je to otázka priorit státu. Je to zvláštní, jaký typ projektů stát podporuje. Pokud však vypisuje dotace uváženě, je to přínos. Když odhlédnu od toho, že to obvykle pomůže společnosti, tak tyto peníze od státu pomáhají rozvíjet české firmy. Vzdělávají se zaměstnanci, můžeš se dostat k jiným technologiím a máš možnost připravit projekty, na které je vyšší zátěž.
Závidět někomu právě udělený grant je krátkozraké. Je kolem toho spousty práce, takže například Advertures to trvalo rok, než se jim podařilo uspět s prvním grantem.
Hodně se věnuješ také optimalizaci pro vyhledávače (SEO). Jaké jsou v této oblasti poslední novinky a trendy?
Poslední dobou hraje velikou roli návštěvnost vyvolaná doporučením autorit ze společenských sítí. Na podobném principu funguje služba del.icio.us, která uživatelům umožňuje přídávat na jedno místo odkazy na oblíbené webové stránky. Velikou budoucnost vidím právě v mapování tohoto typu dat.
Když sleduji situaci v na českém webu, mám pocit, že lidé se zatím příliš orientují na technicistní pojetí SEO a kvantitativní metriky. Můžeš si samozřejmě koupit zpětné odkazy, ale ten, kdo ti je prodá, je obvykle umístí někam do hlavičky nebo patičky. Pokročilí roboti již umí rozpoznat důležité části stránek od nedůležitých. Zkus se třeba podívat na úvodní stránku Seznamu přes mobilní proxy Googlu – ten stroj automaticky ze stránky odfiltruje dlouhý seznam odkazů, shodou okolností katalog. Je proto daleko vhodnější získat odkaz přímo v souvislém textu. V USA dokonce platí lidem za to, že na své blogy píší recenze.
Několik firem si také utržilo pěknou ostudu, když jejich marketingoví manažeři psali blogy, které na první pohled vypadaly, jako když je autorem nějaký fanoušek jejich produktu. V Česku se placení bloggerům za články nesetkalo zrovna s příznivým ohlasem.
Za pár let to znovu někdo zkusí. Vznikne agentura, která se bude specializovat na internetový marketing a bude existovat nějaká komunitní síť. Firmy si budou moci zaplatit, aby o nich někdo napsal.