V dnešním pokračování rozhovoru s Petrem Stránským, ředitelem společnosti Haguess, se mimo jiné dozvíte o vývoji bankovních informačních systémů, budoucnosti kartových technologií. Ředitel Haguess též vysvětluje svůj postoj k petici sdružení Iuridicum Remedium, které požaduje změny v systému čipových karet OpenCard. V prvním díle seriálu Stránský hovořil mimo jiné o propojení světa čipových karet a mobilního telefonu nebo o mikroplatbách v Pražské integrované dopravě.
Petr Stránský
Využití systému Quaestor
Jednou z činností, kterými se Haguess zabývá, je vývoj bankovních informačních systémů. Nosným produktem pro oblast bankovnictví je systém Quaestor. Mohl byste systém stručně popsat a uvést, kde všude se provozuje?
Systém Quasteor je univerzální bankovní systém, který je nosnou páteří informačního systému banky. Stručně lze říci, že zajišťuje veškerou funkcionalitu pro poskytování služeb pro privátní i retailové bankovnictví. Systém v minulosti a v současnosti používá řada bank v Evropě včetně ČR.
Společnost Haguess na začátku roku prošla rebrandingem loga. Mohl byste nám popsat, v čem spočívá změna firemní identity, mění se nějakým způsobem Vaše marketingová strategie?
Snažili jsme se, aby nové logo plně odráželo základní principy našeho přístupu k práci a vztahu s našimi klienty – energičnost, optimismus, inovativnost a otevřenost novým trendům a myšlenkám. Zároveň jsme chtěli, aby plnilo také úlohu pozitivního emočního působení s výrazem růstu či prosperity, který našim klientům nabízíme. Věříme, že nové ztvárnění loga i barev tyto vlastnosti splňuje.
Nový vizuální styl společnosti Haguess odráží oproti původnímu konceptu hlubší orientaci na klienty společnosti – municipality, místní samosprávy, ministerstva, banky. Na základě svých dlouhodobých zkušeností v oboru se chceme více profilovat jako významná česká společnost, která navrhuje, dodává a provozuje bankovní systémy a systémy čipových karet. Hlavní vizí naší společnosti je vytvoření karty otevřené pro municipální využití, využití v dopravě, ve zdravotnictví a v komerční sféře.
Zabýváte se také tvorbou před-projektových analýz a modelováním efektivnosti procesů. Co si pod tím mám představit? Co a pro jaké firmy v této oblasti děláte?
Tato činnost je v současnosti poměrně okrajová, nicméně prakticky jsou to služby orientované na zvyšování efektivity provozních činností firem v různých oborech a kvalitní přípravou na realizaci investičně náročnějších projektů. Jedná se o vypracování analýz, studií a poskytování konzultací.
Otázka využití karty v mobilu
Jakým směrem se bude podle Vás udávat budoucí vývoj kartových technologií. Vše se nyní spojuje s užitím v mobilních telefonech. Neplánujete možné přestěhování karet do mobilu?
Mobilní telefon je z důvodu svého rozšíření logickým nástrojem, který se řada firem snaží využít jako prostředek pro objednání, zaplacení či čerpání služeb. Mobilní telefon, a zejména telekomunikační infrastruktura, kterou využívá, však byla vybudována především pro zajištění služeb spojených s přenosem hlasu a dat, a proto využití pro jiné účely je vždy spojeno s určitými úskalími, což platí zejména pro oblast spojenou s úhradami za služby.
Prvně je potřeba rozdělit platby za služby, případně zboží, které jsou prováděny sice pomocí mobilního telefonu, ale nejedná se o skutečné platby, ale využití jiné služby (příkladem jsou SMS, nebo služby, které uživatel hradí telekomunikační společnosti v rámci vyúčtování), v jejíž ceně je zahrnuta cena za „kupovanou“ službu, ale také cena za využití této služby k úhradě.
Vzhledem k počtu subjektů (telekomunikační operátor, provozovatel SMS řešení, vlastní poskytovatel služby), které jsou v zaplacení poskytnuté služby zapojeni, bývá složité najít výhodný ekonomický model pro poskytovatele služby. Problémem zůstává také celková nákladnost takového řešení.
Navíc se tento typ úhrady příliš nehodí pro situace, kdy užití služby je spojené s následným “odbavením”, tedy např. vstupem do dopravních prostředků, divadla, kina, úhrady při nákupu drobného zboží apod. Informace o úhradě je totiž k dispozici v podobě textu nebo grafického symbolu na vlastním mobilním telefonu, případně na serverech v systému poskytovatele této služby. Je většinou nutná visuální kontrola lidskou obsluhou, která je pomalá a nákladná.
Jak vidíte fungování tohoto typu úhrad z legislativního hlediska?
Tento způsob využití fakticky obchází legislativu, která upravuje využití tzv. elektronických platebních prostředků (upraveno zejména Zákonem o platebním styku (124/2002 Sb. ve znění novelizace 254/2008 Sb.). A to je nemalým problémem.
Proto se objevují alternativní způsoby využití mobilního telefonu pro úhrady služeb, spojených s využitím mobilu jako technického prostředku pro elektronickou peněženku, kdy je mobil vlastně přenosný počítač, který využívá mobilního připojení k internetu a takto koncipovaná služba není nijak spojena s vlastním telekomunikačním operátorem.
Taková elektronická peněženka je již plně v režimu zákona o platebním styku, což prakticky znamená, že ji buď musí poskytovat banka, tzv. instituce elektronických peněz, anebo je poskytována na základě udělení povolení ČNB – což je spojeno s celou řadou omezení, jak co do výše zůstatku v elektronické peněžence, tak zejména s ohledem na počet uživatelů.
Takto realizovaná peněženka má především nevýhodu, že opět není možné automatické zapojení do žádného odbavovacího systému, neboť mobilní telefon nedisponuje žádným rozhraním mimo displej, které by mu umožnilo komunikovat s fyzickým světem. Je nutné tedy opět provádět vizuální kontrolu, která je na mnoha místech nepoužitelná.
Problém komerčního nasazení karty v mobilu
Opencard
Používají se již někde ve světě karty v mobilech, nesetkal jste se s takovými zkušenostmi zahraničních subjektů?
V rámci celého světa včetně České republiky probíhá řada pilotních projektů, využívající mobilu s funkcionalitou rozhraní bezkontaktní čipové karty. Větší problém je s plným komerčním nasazením, zejména z důvodů uvedených výše.
Občanské sdružení Iuridicum Remedium připravilo internetovou petici požadující změny v systému čipových karet OpenCard. Nelíbí se jim údajně diskriminační podmínky pro vydání karty opencard, zveřejňování osobních údajů atd. Jak se k této iniciativě stavíte, budete podnikat nějaké změny v podmínkách vydávání karet?
Především je nutné říci, že otázka změn podmínek vydávání karet závisí na hlavním městě Praha, ne na naší společnosti. Pokud se týká vlastní petice, obávám se, že toto sdružení nechápe podstatu systému Opencard, a volá po něčem, co vůbec nedává smysl.
Z pohledu vydání karty je totiž naprosto rovnocenné vydání osobní nebo anonymní karty. Rozdíl je, jaké služby poskytují jednotlivé kartové aplikace ve vazbě na jeden či druhý typ karty. Obě mohu používat pro elektronické kupóny a parkování, nicméně v případě elektronických kupónů existuje rozdíl v tarifní politice, který nijak nesouvisí s Opencard, a existoval již před jejím zavedením.
Profil
Petru Stránskému je 35 let. Je absolventem MBA. Od roku 2008 pracuje ve společnosti Haguess na pozici ředitele společnosti. Dříve působil jako business konzultant pro projekty v komerční sféře i veřejné správě, zejména ve zdravotnictví a e-governmentu.