Nedostatek IPv4 adres po vyčerpání jejich globálních zásob vede zhruba ke třem možným scénářům dalšího vývoje, urychlení přechodu na IPv6 protokol, schovávání všech koncových sítí za NAT, nebo šedý obchod s něčím, co mělo být pro účastníky internetového provozu v podstatě zdarma.
Zánik Nortelu jasně ukazuje, že je třetí možnost docela reálným scénářem. Adresový rozsah Nortelu, který čítá 666 624 IPv4 adres se stal předmětem regulérní dražby. Zájem o adresy projevily hned čtyři významné subjekty, nejvyšší částku, která převyšuje cenu deseti dolarů (celkem 11.25 USD/kus) za adresu nabídla společnost Microsoft.
Společnost nezíská všechny adresy ihned, prvních 470 tisíc IPv4 adres získá okamžitě po zaplacení, zbytek pak po administrativním dokončení likvidace Nortelu.
Globální zásoby adres, které spravovala organizace IANA (Internet Assigned Numbers Authority) byly rozdány počátkem února. Jednotliví regionální registrátoři (evropský RIPE, severoamerický ARIN, asijsko-pacifický APNIC, africký AfriNIC a latinskoamerický LACNIC) sice ještě disponují relativně slušnými zásobami, ale například ARIN, pod něž spadá i Microsoft výrazně zpřísnil pravidla přidělování adres pro jednotlivé poskytovatele internetových služeb.