Stav, kdy trh nebo jeho určitá část je výrazně nadhodnocena. Typickými bublinami v poslední době byly ceny technologických titulů před dot.com krizí v roce 2000, ceny amerických nemovitostí před americkou hypotéční/realitní krizí v roce 2007, ceny akcií před globální ekonomickou krizí v roce 2008 apod. Za indikátor bublin se považuje např. prudký a setrvalý růst cen v posledním období nepodložený fundamentálními ekonomickými daty (výsledky firem, poměr P/E apod.).
Bublinu lze však v principu rozpoznat až ex-post. Pokus o výklad: Například současný růst cen akcií může být bublinou, ale stejně tak odpovídat kvantitativnímu uvolňování, respektive expanzivní měnové politice. Pokud eventuální zpřísnění měnové politiky a zvýšení úrokových sazeb způsobí odpovídající pokles cen akcií, nepůjde o důkaz bubliny, ale o normální reakci trhů. Důkazem bubliny by byl teprve pokles bez změn měnové politiky nebo masový výprodej neodpovídající významu spouštěcí události jako takové.
Bublina, respektive její konec, souvisí s davovým chováním investorů. Na trhu v jeden okamžik převládá optimismus, který je náhle vystřídán opačným přístupem. Existence bublin představuje výzvu pro zastánce teorie efektivních trhů i pro chápání člověka jako ekonomicky racionálně jednající bytosti. Matematické modely ukazují, že bubliny by se vyskytovaly i na efektivních trzích s racionálními investory čistě v důsledku náhodných fluktuací, bylo by jich však pravděpodobně mnohem méně, než pozorujeme na trzích reálných.