Druh reklamy, v němž se přímo porovnává firma/značka, produkt nebo služba s konkurenční nabídkou. Tento typ reklamy bývá regulován. V ČR byla srovnávací reklama zcela zakázána, povolena je až od roku 2001 a upravována obchodním zákoníkem i novým občanským zákoníkem. Podle platné regulace lze např. srovnávat jen srovnatelné, poskytnuté informace musejí být pravdivé a objektivně ověřitelné, reklama nesmí přímo obsahovat výzvy odrazující od nákupů konkurenčních produktů a služeb, dehonestující konkurenci apod. Srovnávací reklama porušující příslušná pravidla je považována za nekalou soutěž.
Srovnávací reklamu často používají firmy, které nemají na trhu rozhodující podíl, ale chtějí zdůraznit exkluzivitu produktu a vymezit se vůči nejrozšířenější značce, eventuálně na trh vstupují. Příslušná forma může být kontraproduktivní, vyvolat soudní spory, ale stejně tak působit virálně a získat další publicitu a tím mít i vyšší dopad, než kdyby bylo reklamní sdělení podáno klasicky.
Ve světě IT používal agresivní srovnávací reklamu např. Apple a Sun (vůči platformě PC a Windows) nebo Oracle (srovnávání databází se sloganem: jaká je nejrychlejší databáze na nejrychlejším počítači IBM?). Na českém trhu používají zatím srovnávací reklamu nejčastěji výrobci automobilů a provozovatelé hypermarketů.