Sněmovna podpořila nové pokuty pro zprostředkovatelské weby a vyhledavače

Provozovatelům on-line zprostředkovatelských služeb a vyhledavačů, například bazarů, tržišť nebo porovnávačů cen, budou hrozit nově pokuty za porušení povinností, které vyplývají z nového evropského nařízení. V krajním případě mohou být až desetimilionové. Novelu zákona, která tyto pokuty zavádí, včera v úvodním kole podpořila Sněmovna. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) poslancům řekl, že jde o nekonfliktní zákon, jehož cílem je vytvoření férovějšího prostředí pro menší podnikatelské subjekty.

Evropské nařízení z roku 2019 je účinné od loňského července. Má za cíl podpořit spravedlnost a transparentnost pro podnikatele, kteří tyto zprostředkovatelské služby využívají. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb podle něj musí třeba zajistit, aby jejich podmínky byly sepsány v jasném a srozumitelném jazyce.

Jednou z povinností poskytovatelů on-line zprostředkovatelských služeb podle nového nařízení také je, že musí na trvalém nosiči oznámit dotčeným podnikatelským uživatelům jakékoli navržené změny svých podmínek. Dotčený podnikatel bude mít právo smlouvu s poskytovatelem ukončit. Pokud se poskytovatel rozhodne, že některému podnikateli omezí nebo pozastaví služby, musí mu nejpozději k okamžiku tohoto pozastavení tento krok zdůvodnit. Poskytovatelé on-line zprostředkovatelských služeb musí zřídit interní systém pro vyřizování stížností podnikatelských uživatelů. Pokud ho nezřídí, také jim bude hrozit pokuta.

Podle novely bude na dodržování nových evropských pravidel a jejich vymáhání v ČR dohlížet Český telekomunikační úřad (ČTÚ). V případě méně závažného porušení povinností stanovených evropským nařízením upozorní ČTÚ provozovatele dané služby a dá mu lhůtu k nápravě. Až provozovatel chybu napraví, bude to muset oznámit úřadu, pokud ji neodstraní, zahájí s ním ČTÚ řízení.

Vláda navrhla, aby poslanci zákon schválili ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento krok ale vetovaly kluby ODS a TOP 09. Poslanec ODS Vojtěch Munzar poukázal na to, že nařízení je platné od června 2019, že návrh zákona leží ve Sněmovně už od loňského října a že nezaznamenal snahu o jeho dřívější projednání. Sněmovna pak alespoň zkrátila lhůtu pro projednání ve výborech na 15 dnů místo obvyklých 60. Munzar řekl ČTK, že chce ve výboru ujasnit aplikační praxi, kdy úřad nejdřív upozorní na porušení zákona a pak uloží sankci, ale v důvodové zprávě je uvedeno, že upozornit nemusí.

V nařízení stojí, že se má vztahovat na on-line tržiště elektronického obchodování, včetně tržišť vytvářených ve spolupráci, na nichž uživatelé z řad podnikatelů působí. Dále se má vztahovat na on-line služby softwarových aplikací, jako jsou obchody s aplikacemi, a on-line služby sociálních médií bez ohledu na technologii, která je k poskytování těchto služeb použita. Nařízení se ale nemá vztahovat například na čistě mezipodnikové on-line zprostředkovatelské služby, které nejsou nabízeny spotřebitelům. Nemělo by se vztahovat ani na softwarové služby ohledně optimalizace pro vyhledávače. Jde o úpravu webových stránek tak, aby je internetové vyhledavače lépe našly a zobrazovaly na předních místech.

Vláda uvádí, že jedním z hlavních cílů evropského nařízení je vznik férovějšího podnikatelského prostředí pro menší podnikatelské subjekty. Jde o menší firmy, které získávají přístup ke spotřebitelům právě prostřednictvím internetových zprostředkovatelských služeb. Nařízení by také mělo zajistit účinnější možnost nápravy a řešení sporů ve vztazích mezi poskytovateli služeb a podnikatelskými uživateli služeb. Menší firmy se podle důvodové zprávy stávají závislejšími na zmíněných službách. Vzhledem k této rostoucí závislosti pak mají provozovatelé služeb lepší vyjednávací pozici. Tato pozice jim umožňuje chovat se v praxi jednostranně způsobem, který nemusí být poctivý a který může poškozovat oprávněné zájmy jejich podnikatelských uživatelů a nepřímo i spotřebitelů v EU, uvádí vláda.