Ač to možná některé pravidelné uživatele internetových aukcí překvapí, obzvláště pokud mají negativní zkušenost s vymáháním náhrad za nedodané zboží, na největším českém aukčním serveru klesl podíl podvodů téměř k nule, alespoň to tvrdí jeho polský provozovatel. Telefónica spouští v Praze inkubátor Wayra, hledá inovativní technologické nápady. I přes veškeré snahy nejmenovaných zemí zůstává zatím Internet v podobě tak, jak ho známe, tedy relativně stále svobodný, to jsou nejzajímavější aktuality uplynulých prosincových dní.
Podíl podvodů na největším českém aukčním severu se prý dlouhodobě drží na extrémně nízké úrovni. Při současných 2,7 milionech uživatelů má být podle provozovatele podíl problematických transakcí, které nejsou dokončeny, pouhých 0,008 %.
To působí téměř jako zázrak, obzvláště když se podíváme do internetových diskuzí pod články s tématikou ochrany kupujících na Aukru řekněme před takovými čtyřmi lety: „S Aukrem jsem skončil! Jejich nedostatečná ochrana kupujících je do nebe volající,“ podobné uživatelské výkřiky z ne až tak vzdálené historie lze snadno dohledat, provozovatel portálu ale tvrdí, že je to nesmysl. „I při nárůstu počtu uživatelů Aukra připadá na 12 500 bezproblémových transakcí pouze jedna problémová,“ komentuje tisková mluvčí Aukra Michaela Papežová. „Nedávno jsme inovovali Program ochrany kupujících. Díky němu mohou poškození uživatelé získat přímo od Aukra náhradu škody a to nově v neomezené výši včetně poštovného,“ dodává.
Právě s vymahatelností rad ale hlásilo dříve značné množství uživatelů problémy, provozovatel portálu prohlašuje, že se podařilo situaci stabilizovat zejména díky užší spolupráci s policií: „Spolupracujeme s Aukrem nejen při řešení případů podezřelých transakcí, ale také v rámci preventivních a informačních školení o bezpečnosti nakupování na internetu a internetové kriminalitě,“ vysvětluje por. Petr Gřes, tiskový mluvčí z preventivně-informačního oddělení Policie ČR v Novém Jičíně, jakýmm způsobem se za poslední léta uttužila spolupráce mezi provozovatelem portálu a policií ČR.
Významným faktorem, který měl přispět k bezpečnému nákupu na Internetu, jsou nové možnosti provedení plateb. Nejbezpečnější jsou platby platebními tlačítky nebo platební kartou, které na Aukru probíhají prostřednictvím platební brány PayU. Svoji roli hraje samozřejmě i zpětná vazba uživatelů, tedy systémy komentářů a hodnocení od jednotlivých uživatelů. V současné době již vedle nejnižší ceny hraje při výběru obchodníka také jeho důvěryhodnost. Uživatelská hodnocení nabízejí také některé cenové srovnávače, například Heureka.cz provozuje službu Ověřeno.cz, ve které obchody hodnotí reální nakupující.
Telefónica O2 ČR spustila v Praze nový byznysový akcelerátor, nejlepším projektům poskytne zdarma prostory, vliv (přístup k 300 milionům zákazníků O2), podporu i finance na rozvoj (až 50 tisíc eur). Zájemci mají nyní šest týdnů na přípravu a podání přihlášky do programu, a to od 13. prosince 2012 do 21. ledna 2013
Hlavním cílem akcelerátoru je podpora inovativních technologických projektů a pomoc s uplatněním na trhu. Projekt Wayra zahájený s velkým úspěchem v roce 2011 v Jižní Americe letos přichází do Evropy. Vedle Španělska, Velké Británie, Irska a Německa je ČR pátou zemí, kde projekt poběží.
„Troufám si říct, že spouštíme jeden z mála skutečně globálních inkubátorů zaměřený na země střední a východní Evropy. Vybrané technologické nápady podpoříme finanční investicí, poskytneme jim moderní kanceláře, školení a tréninky. Čím se od jiných akcelerátorů lišíme, to je nabídka možného přístupu k našim více než 300 milionům mobilních i fixních zákazníků,“ myslí si Felix Geyr, ředitel strategie společnosti Telefónica Czech Republic. „Wayra si klade za cíl podporovat a rozvíjet inovativní digitální ekosystémy, které přispějí k ekonomickému růstu a tvorbě pracovních příležitostí v Evropě a pomohou transformovat náš obor,“ dodává.
Wayra zahajuje příjem žádostí 13. prosince 2012. Přihlášku a všechny další informace najdou zájemci zde. Následně mají šest týdnů (do 21. ledna 2013) na přípravu projektů a zajištění všech potřebných dokumentů. Ve hře jsou následující oblasti:
- videoslužby a digitální domácnost
- cloud computing
- finanční služby
- big data
- reklama
- M2M
- bezpečnost
- e-health
- e-commerce
- e-learning
- chytrá města
- sociální inovace
- sítě a systémy
- mobilní aplikace
- sociální sítě a internetové aplikace
Komise složená z odborníků a podnikatelů následně vybere dvacet nejzajímavějších projektů, které se kvalifikují na tréninkovou akci Wayra Week. Zde budou mít autoři příležitost svůj projekt dále rozpracovat a prezentovat komisi, která zvolí deset nejlepších nápadů. Ty pak budou pozvány do akcelerátoru – Wayra Akademie. Rozhodovat bude především obchodní potenciál, pokročilost řešení, konkurenční firemní strategie a kvalita týmu. Vybrané projekty získají mimo jiné dotaci až 50 tisíc eur výměnou za pěti až desetiprocentní podíl ve firmě.
Dubajská konference World Conference on International Telecommunications 2012 (WCIT-12) zkázu (v mezích) svobodného Internetu nepřinesla, ostatně to ani nemělo být hlavním bodem programu. Proti navrhované podobě pravidel ITRs se postavili silní hráči ITU, pro nás je potěšující, že proti byla také Česká republika.
V čem byl vlastně zakopán pes? Konference měla za svůj hlavní úkol přijmout aktualizovaný Telekomunikační řád neboli International Telecommunication Regulations. Současné znění Řádu pochází z roku 1988 a je poplatné době, kdy každý stát vlastnil svého monopolního telekomunikačního operátora a mezinárodní telekomunikační provoz tvořilo především telefonní volání prostřednictvím pevných linek.
Telekomunikační řád tehdy pomáhal upřesnit i takové záležitosti, jako stanovení měny, v níž si mají státy navzájem zúčtovat služby. V mezidobí se telekomunikační prostředí zásadně změnilo, skončily státní monopoly, nastoupil liberální trh. Vznikla řada nových operátorů. Mezinárodní komunikace již nepotřebovaly detailní předpisy.
Operátoři se s tím vypořádali tak, že bez asistence států mezi sebou uzavřeli komerční dohody, sami si zvolili prostředky, sjednotili technické podmínky, dohodli ceny. Došlo k dosud nejdynamičtějšímu rozvoji telekomunikací. Rozvinuly se mobilní sítě a jejich propojení umožňuje komunikovat prakticky po celé zeměkouli.
Evropské země proto původně došly k názoru, že Řád již pozbyl důvod existence a mohl by být bez náhrady zrušen. Jenže jsou tu také země s dosud neliberalizovaným trhem, ty prosazující vysoký stupeň regulace telekomunikací státem a právě ty prosadily na Konferenci vládních zmocněnců Mezinárodní telekomunikační unie (Mexiko, Guadalajara, 2010) svolání WCIT k revizi Řádu.
Pro ty, kteří by sledovali průběh jednání konference a projednávané návrhy, by bylo asi překvapením, že jejich základ netvoří nosná myšlenka, jak popsaný pozitivní vývoj ještě urychlit a přispět tak k tomu, aby přinášel maximální prospěch co největšímu podílu populace. Často opakovanými termíny jsou zde naopak pojmy jako kybernetická kriminalita (cybercrime), zneužití (misuse), bezpečnost (security), podvod (fraud), téma obtěžující/nevyžádané komunikace (spam), ochrany dítěte (Child online), znečišťování životního prostředí (eWaste). Nezasvěcený pozorovatel by musel nabýt dojmu, že se v Dubaji sešli zástupci policejních složek a trestního práva.
Kde je původ těchto témat? Rozvoje komunikací přináší zemím nejen prospěch, ale i některé problémy. Řád má být mezinárodní smlouvou stanovující hlavní principy mezinárodních komunikací. Posláním ITU je řešit technické záležitosti přenosu informací. Nedotknutelná má být suverenita zemí, nedotknutelný má být i prostřednictvím telekomunikací přenášený obsah. Volání po tom, aby Řád obsahoval ustanovení s výše uvedenými termíny, nebo aby se působnost Řádu rozšířila, mělo zřejmě příčiny jak objektivní, tak zástupné.
Šlo přitom i o svobodu Internetu, jak je to prezentováno některými aktivitami? Částečně.
Telekomunikační řád je dokument, který doplňuje Ústavu a Úmluvu ITU. Je mezinárodní smlouvou podléhající ratifikaci. Vymezuje právní rámec. Jsme proto svědky pokusů svobodu Internetu omezit prostřednictvím infiltrace a eroze smlouvy. Počínaje pokusy o účelové vložení ustanovení o bezpečnosti komunikací a podobných, které by měly odůvodnit již delší dobu proklamované požadavky vedoucí k rozhodování o internetu. Např. Rusko a Čína patří mezi skupinu zemí propagující, že otázky adres, číslování, jmen a domén má celosvětově spravovat ITU.
Stěží lze přisoudit váhu argumentaci typu, že je třeba předejít nedostatku zdrojů a zabránit „monopolu“ v situaci, kdy se prokázalo, jak vysoce efektivně dokázala nezávislá správa internetu neovládaná mocenskými zájmy žádné politické reprezentace zajistit přecházení na IPv6. Patří sem i snaha prosadit, že se má Řád vztahovat na ICT, aniž by bylo přesně vymezeno, co vše pojem ICT zahrnuje. ICT jsou obecně chápány široce, nejsou jednoznačně definovány. Na rozdíl od telekomunikací, kde jde o přenos signálu nesoucího informaci, mezi činnosti spadající pod pojem ICT se dá snadno zahrnout zpracování informace (processing). A tedy prolomení tabu, že přenášený obsah není předmětem působnosti Řádu a přenosem nemá být obsah dotčen.
Na druhé straně země rozvojového světa, které si z nejrůznějších důvodů neumí poradit s fenomény jako spam, obtěžující volání či předražená tarifikace. Tyto země pak snadno podléhají představě, že hlásání „potřebných změn“ Řádu je v jejich zájmu.
Konference končí dnes, teď již se ale projednávají pouze relativně nezajímavé formality.
