Analytická společnost IDC nedávno zveřejnila svůj odhad, podle něhož dojde vlivem členství v EU ke zvýšení průměrných ročních výdajů na IT o více než dvě procenta. To v České republice představuje přes 4,4 miliardy USD. Nemalou část budoucích zákazníků najdeme ve státní správě. Jak taková spolupráce probíhá? O své praktické zkušenosti se podělí jeden z dodavatelů.

Odborný garant článku

Motivace veřejné správy bývají odlišné od podnikové sféry. V ní je hlavním důvodem k užívání IT dosažení vyšší efektivity, snížení nákladů či obdobné ekonomicky měřitelné důvody. A uvedená kritéria mají jednoznačný cíl: dosažení vyššího zisku či obratu společnosti.

Ve veřejné správě, která je svým charakterem zcela odlišná, musíme hledat důvody pro využití IT někde jinde. Jedním z nejčastějších je legislativa a z ní vyplývající úkoly kladené na výkon veřejné správy. Zavedení informačních technologií rovněž umožňuje usnadnění prací úřadů a jejich zaměstnanců. Při vzrůstajícím počtu správních agend a dalších nároků na úřady vykonávající veřejnou službu se jedná o jednu z mála možností, jak zastavit rapidní nárůst jinak potřebných administrativních sil. Odlišné motivace k nasazení IT se samozřejmě odrážejí i v přístupu k IT projektům pro veřejnou správu a všem jejich fázím.

Fáze IT projektů

Příprava

Projektový přístup není ve veřejné správě zcela obvyklý a někdy je IT uchopeno zcela neřízeně. Pokud neexistuje projektové řízení a jeho jasná struktura, vznikají často kompetenční spory v rámci organizace. Osoby řídící projekt nejsou vždy vybaveny dostatečnými rozhodovacími pravomocemi. To vše pak stěžuje realizaci a má vliv na cenu a rychlost řešení.

Zdeněk Votava pracuje jako ředitel
systémové integrace ve společnosti
CCA Group.

Analýza a návrh

Ve všech učebnicích o moderních IT projektech se tato fáze uvádí jako klíčová. Chyby, které se v ní udělají, mají fatální dopad na realizaci. Jejich odstraňování stojí velké úsilí a značné náklady. Přesto je tato fáze u projektů veřejné správy velmi podceňována. Ze strany odběratele se zájem obvykle omezuje na připomínkování projektů nebo návrhů řešení. Málokdy se jedná o aktivní přístup k analýze problému a návrhu cílového stavu. Pokud se dodavatel v takovém případě omezí na „standardní“ předložení projektů a návrhů bez snahy o zapojení odběratele, může to v budoucnosti způsobit rozčarování nad předaným dílem.

Vývoj
Ve fázi vývoje je důležité udržet co největší kontakt s odběratelem. Doporučuje se proto dodržet iterace v délce, která nepřesáhne tři týdny. To zajistí, aby odběratel neztratil kontakt s projektem a kontrolu nad jeho průběhem.

Pokud se podaří dodávat jednotlivé komponenty či verze produktu dle plánu a odběratel provádí průběžné kontroly, je velká šance na zdárný výsledek. V opačném případě vytváří dodavatel produkt podle své představy a ne na základě požadavků odběratele.

Provozujeme IT ve státní správě

Velmi často projeví odběratel zájem, až když dostane k dispozici celý systém do pilotního provozu. Pokud do té doby nebyl aktivně zapojen dodavatelem, velmi často se stává, že až tehdy začne definovat, co by měla aplikace obsahovat a jak by měla fungovat. V takovém případě dochází k „neporozumění“ mezi dodavatelem a odběratelem. Dodavatel se slovy „všechny projekty jste odsouhlasili…“ deklaruje splnění všech svých smluvních povinností a odběratel větou „kdybychom věděli..“ rozporuje předložený produkt.

Rutinní provoz
Po překonání všech nástrah projektu, proškolení uživatelů a kontrole jejich práce s informačním systémem se rozběhne rutinní provoz. I rozběh projektu je v prostředí veřejné správy mnohdy specifický. Vedení organizací velmi často dostatečně nemotivuje zaměstnance k využití nových IT projektů. Velmi často také metodické postupy odběratele za IT zaostávají, což je třeba řešit velmi rychle a nejlépe již v průběhu projektu, aby se uživatelé dodaného systému nedostávali do rozporu s vlastními interními předpisy.

Vyhněte se nespokojeným zákazníkům

Výše popsaný průběh nevyznívá příliš pozitivně. Lze se tedy takovému průběhu vyhnout? Odpověď je poměrně jednoduchá. Záleží na zkušeném dodavateli, aby nejen formálně dodržel doporučené projektové postupy, ale zároveň aby aktivně zapojil i odběratele – a to i „proti jeho vůli“. Jen tak lze úspěšně realizovat IT projekty ve veřejné správě.

Největší handicapy

Původní handicap veřejné správy – nedostatek IT odborníků – již není tak velký. V této oblasti se již pohybuje dostatek školených specialistů. Hlavní slabinou tak zůstává malý počet dostatečně motivovaných IT manažerů a projektových manažerů, kteří by „táhli“ projekty v oblasti veřejné správy k úspěšnému cíli.

Směřování IT ve veřejné správě

Původně IT projekty nahrazovaly různé papírové administrativní evidence. V současné době jsou již zaměřené na procesy, jejich podporu a sdílení dat, reportování a vytváření statistik pro tuzemské i evropské úřady. Velmi výrazně se v současné době tyto projekty využívají také jako nástroj umožňující komunikaci s veřejností.

V budoucnu lze očekávat zapojení informačních technologií do dalších sfér našeho života, který mohou při správném využití značně zjednodušit. Jedná se třeba o sdílení a dostupnost rozličných informací, komunikaci s různými úřady nebo třeba vzdělávání.

Profil

Ing. Zdeněk Votava absolvoval Západočeskou Univerzitu v Plzni, Fakultu aplikovaných věd na Katedře informatiky a výpočetní techniky – obor Informační a finanční management. Do CCA Group nastoupil v roce 2002 jako konzultant informačního systému ISYZ pro administrativu státních zastupitelství, poté působil ve funkci hlavní projektant systému ISAS, vedoucího oddělení projektování, následně pracoval na pozici vedoucího oddělení vedení projektů.

Od 1. 2. 2008 zastává pozici ředitele úseku systémové integrace a má za úkol zajistit vybudování a rozvoj služeb, business analýzy a řešení stále se zvyšujících požadavků a potřeb zákazníků.