Štefan Szabó: Logica nikdy nejde do zakázek, kde si nejsme jisti, že nabízí nejlepší řešení

V čem se řídící struktura společnosti liší od svých konkurentů, jaké ambice má Logica v České republice a co zde tvoří současné jádro jejího byznysu, na tyto a další otázky odpovídá její ředitel pro střední a východní Evropu.

Štefan Szabó

Kdybyste měl Logicu a její působnost v Česku představit řekněme v deseti větách, co byste o ní řekl?

Logica je evropská IT firma, 95 % procent jejích příjmů pochází z regionu a zaměstnává zde na 39 000 lidí. Poskytujeme konzultační služby, systémovou integraci a služby v oblasti outsourcingu IT a firemních procesů. Do České republiky jsme přišli v devadesátých letech a vstup na trh nám velmi usnadnil jistý obří SCADA projekt. Dnes se ale již řídícím systémům nevěnujeme, důvod je ten, že se snažíme nabízet jen taková řešení, kde jsme si jasně vědomi toho, že nabízíme to nejlepší na trhu, nemáme ambici být jen jedni z řady. Logicu naleznete kótovanou na Londýnské burze cenných papírů (LSE: LOG) a dělí se na několik samostatných jednotek. Logica CEE má centrálu v Praze, pobočky v Bratislavě, Brně, Plzni a Budapešti. Realizuje projekty pro nejvýznamnější společnosti a organizace v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a dalších zemích střední a východní Evropy.

BIO

Na pozici generálního ředitele v Logice se Štefan Szabó dostal z funkce ředitele pro strategii ve slovenské Telefónice O2. Svou profesní kariéru zahájil ve společnostech Benzinol či BICC Transmitton, kde se věnoval řídicím systémům v ropném a plynárenském průmyslu.

Szabó je absolventem Elektrotechnické fakulty SVŠT v Bratislavě a MBA studia na University of Pittsburgh.

Co dnes tvoří hlavní byznys společnosti?
Jsou zde dva klíčové kanály, tím prvním jsou IT implementace, které tvoří necelé dvě třetiny příjmů, druhým klíčovým kanálem, jenž navíc kontinuálně roste, je outsourcing služeb, tradiční byznys konzultace jsou u nás jen menšinová záležitost.

Outsourceing je hodně široký pojem, co si pod ním mohu ve vašem případě představit?
Outsourceing já člením na technologický outsourcing, na technologický management a byznys proces outsourceing. Máme sice nějaká datová centra po světě, ale tím klíčovým bodem je spíše právě byznys proces outsourceing, kde vidíme potenciál největšího růstu.

Je Česko vůbec pro outsourceování služeb perspektivní, říká se, že jsme jeden z nejkonzervativnějších trhů.
Máte pravdu v jedné věci a to v tom, že zde zatím panuje nedůvěra v přesouvání aktivit někam, kde je nemáme plně pod kontrolou. K tomu se přidává ještě jeden aspekt a to obecně relativně nižší náklady, než jsou obvyklé více na západ, takž zatím není až zase takov důvod dávat některé procesy z ruky. Objevují se ale firmy, které s tímto modelem začínají pracovat, uvědomují si totiž zejména to, že pokud pustí ze své správy tu část provozu firmy, která není jejich hlavní kompetence (v daném případě technologie), tak vedle primární úspory radikálně sníží také zátěž svého managementu. Další model, který nám funguje, je outsourceování námi dodaných řešení, tedy nejprve technologie a následně si firma uvědomí, že se jí k tomu vyplatí i outsourceing technologického managementu.

Máte v České republice nějaké veřejné zakázky?
Veřejný sektor v ČR tvoří jen velmi malou část našeho byznysu, ale spolupracujeme s energetickým operátorem OTE, což je de facto státem vlastněná společnost a zde nám funguje spolupráce velmi dobře.

Mohu tomu rozumět tak, že se vyhýbáte se veřejným zakázkám? To je velmi neobvyklé, jaký to má důvod?
Ve veřejné sféře fungují rozhodovací procesy úplně jinak, než v běžném byznysu, teď nenarážím na různé fámy, které okolo přidělování státních zakázek kolují, ale chci říci, že je zde všechno mnohem pomalejší, což velmi komplikuje plánování. Dalším faktorem, který nás od toho odrazuje, je fakt, že naší firemní filosofií je pouštět se pouze do projektů, kde víme, nebo si alespoň myslíme, že máme k dispozici nejlepší řešení. Odmítáme jít cestou supervize nějakých subdodávek, pak již totiž z hlediska daného byznysu nejste technologickou firmou, ale jen pojišťovnou na projekt.

Koho chápete jako své tržní konkurenty?
Určitě jsou to dva nejvýznamnější tržní hráči IBM a HP, dále Accenture a SAP. V případě SAPu je situace trochu dvojznačná, neboť jsme jedním z klíčových implementátorů SAP řešení, ale zároveň si konkurujem v některých velkých zakázkách. V poslední době zaznamenáváme také posilující pozici některých lokálních společností. Příkladem může být například Asseco, nebo Autocont, z čistě regionálních pak třeba slovenský Datalan.

Již jste to trochu naznačil, ale jaký je vztah firmy a subkontraktorů?
Je to případ od případu jiné, jsou projekty, kde dodáváme vlastního know how menšinu, ale také velké množství projektů, kde dodáváme pouze vlastní řešení. Globálně by měl trend vlastnící řešení převažovat, ale přesná čísla vám neřeknu. Samozřejmě neumíme všechno, nebo alespoň ne všechno nejlépe, a tak často stavíme i na produktech třetích stran. Nikdy ale nejdeme do projektů, kde jsme plně závislí pouze na subkontraktorech, to je strašlivě nebezpečná věc a odporuje to filsofii společnosti.

Co tvoří jádro vašeho současného portóflia?
Jsme jedním z největších implementátorů SAPu v České republice, v rámci regionu máme velmi silné kořeny v TELCO segmentu (zejména billing), energetice a finančním sektoru. S tím, že se dnes snažíme profilovat více na energetický a finanční sektor. Dále disponujeme velmi schopnými IT architekty a bezpečnostní řešení (spolupacujeme s několika českými bankami).

Proč ustupujete z TELCO trhu?
Výdaje TELCO firem na IT klesají s polu s nižšími maržemi operátorů každý rok o dvouciferné hodnoty, takže je zde nejistá návratnost. Drůhým nepříjemným trendem je centralizace rozhodování, což v důsledku znamená, že například Telefonica vyčerpá svůj rozpočet již přímo v Madridu (Deutche Telecom v Bonu) a my jim zde již nemáme co nabídnout. Celkově je to z našeho pohledu stagnující trh.

Na které sektory byste se chtěli orientovat přímo zde v ČR?
Určitě je to energetika, kde dodáváme zejména SAP, transport a průmysl, dále bychom se také chtěli více orientovat na finančí sektor.

Jste v Logice přibližně rok, jaký je rozdíl mezi firemní kulturou TO2 a IBM, tedy vašimi předchozími zaměstnavateli?
Asi největší rozdíl je v nezvykle ploché řídící struktuře, nejsou zde žádné 100% neprostupné hierarchie. Dále jsou v Logice velmi zeslabovány centralizační tendence. Osobně cítím, že zde mám daleko větší rozhodovací pravomoci a vliv na vedení společnosti, než jsem měl dříve, kde bylo rozhodnuto někde nahoře a vy jste byl jen vykonavatelem.

Co považujete za současný největší lokální obchodní úspěch společnosti?
V České republice by šlo asi o projekt státních maturit, na Slovensku o projekt podatelny pro ministersto financí.

Děkuji za rozhovor.