Výzkumné centrum BAK prezentovalo svojí studii hodnotící ekonomiky evropských států z hlediska tzv. decentralizace. V materiálu je mimo jiné uvedeno, že státům, kde všechna moc není koncentrována do rukou centrální vlády a značné pravomoci mají regiony, se daří hospodářsky lépe, než těm, kde je tomu naopak. Švýcarské výzkumné centra BAK řadí mezi příklady decentralizovaného státu i Českou republiku. Naopak Slovensko je podle průzkumu jedním ze států starého kontinentu, kde je většina moci soustředěna v jednom centru, což údajně není ekonomicky výhodné.
Česko: 9. místo v žebříčku decentralizace
Nízká decentralizace východu Evropy
Podle informací uvedených ve studii mají všechny východoevropské země HDP na hlavu nižší než 15.000 dolarů a velmi nízkou míru decentralizace. Pozitivní výjimku představují jen Česká republika, Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Česká republika je podle takzvaného indexu decentralizace, ukazatele, který výzkumný institut vypracoval, devátým nejvíce decentralizovaným státem Evropy.
Studie byla vypracována ze vzorku celkem 29 států. Zahrnuty byly i země, které se nachází mimo Evropskou unii. Není žádným překvapením, že nejvíce decentralizovaným státem je Švýcarsko. V zemi helvétského kříže se většina pravomocí soustředí v jednotlivých kantonech.
„Centralizace poškozuje rozvoj zemí na náklady jejich občanů,“ komentoval pro server EUobserver Klaus Klipp, generální tajemník Sdružení evropských regionů, která zastřešuje regiony z celkem 33 zemí Evropy.
Jako úspěšný příklad decentralizace prezentoval Klaus Klipp vybudování vysokorychlostní železniční trati mezi Štrasburkem a Paříží. To by údajně nebylo možné bez mnohaletého lobbingu regionálních úřadů z Alsaska. Šéf rumunského regionu Sedmihradsko zase navzdory nesouhlasu centrální vlády prosadil výstavbu mezinárodního letiště v historickém městě Sibiu, v jehož okolí se nachází několik mezinárodních průmyslových provozů.
Přestože prospěšnost decentralizace není překvapivá, švýcarští výzkumníci zastávají názor, že jsou první, kterým se to podařilo vědecky prokázat. „Už to není jen neoficiální, nyní je to vědecky prokázáno, a doufáme, že studie zvýší vliv regionálních politiků při jednání s národními institucemi,“ řekl jeden z autorů studie Urs Müller.
Index decentralizace je složen z několika odlišných faktorů. Vědci hodnotili faktory, jako jestli jsou úředníci zaměstnanci státu či konkrétního regionu, nebo jestli mohou regiony rozhodovat o vzdělání či o tvorbě mateřských školek a jeslí. Důležitým ukazatelem je také schopnost regionů ovlivňovat daňovou politiku.