Parlament: plošné uvolnění programu není možné kvůli chybějícímu právnímu rámci.
Švýcarsko dnes nakonec kvůli nedostatečné zákonné opoře nespustilo mobilní aplikaci k vyhledávání osob, se kterými se setkali lidé nakažení koronavirem. Autoři projektu sice ujišťovali, že základním prvkem programu je ochrana soukromí a že data budou uchovávána v telefonech a ne na centrálních serverech, švýcarský parlament nicméně požaduje ukotvení aplikace v zákoně.
Švýcarskou aplikaci, která pracuje na telefonech se systémy společností Google i Apple, vyvinuli výzkumníci v Curychu a Lausanne. Doposud ale byla nasazena pouze v rámci testování, ve velkém ji zkoušeli například vojáci.
Funguje tak, že si telefony, jejichž majitelé si ji v budoucnu nainstalují, při blízkém kontaktu méně než dvou metrů vymění pomocí rozhraní bluetooth základní identifikační informace. Pokud se u některého z uživatelů potvrdí nákaza koronavirem a označí se tedy v systému jako infikovaný, dostanou lidé, kteří s ním přišli do kontaktu, upozornění.
Autoři ujišťují, že klíčovým přístupem při vývoji aplikace byla ochrana soukromí. Dokládají to tím, že údaje o vzájemné výměně dat mezi dalšími telefony jsou uchovávány přímo v zařízeních uživatelů, nikoli na centrálním serveru. Tohoto řešení si povšimla i zahraniční média, která poukazovala na to, že švýcarská cesta decentralizace varovného programu je první svého druhu na světě.
I přes tvrzení autorů ale část veřejnosti hledí na aplikaci s nedůvěrou. Kvůli věci se také mimořádně sešel parlament, který se právě s odkazem na nutnost respektovat základní práva proti spuštění postavil. Zákonodárci se shodli na tom, že plošné uvolnění programu není možné kvůli chybějícímu právnímu rámci. I přes dobrovolnost instalace by nadále podle parlamentu hrozilo, že software bude zásahem do základních práv.
Švýcarská vláda nyní musí připravit návrh zákona, který aplikaci právně ukotví. Návrh zákona poté posoudí parlament, což podle švýcarské televize SRF znamená, že program se k veřejnosti dostane nejdříve v červenci.
Podobné projekty připravuje a zavádí řada zemí včetně Česka, které opatření označuje jako chytrou karanténu. Také v zahraničí se stejně jako ve Švýcarsku v této souvislosti debatuje o potřebě chránit základní práva uživatelů.
