Aféra, která vyvolala možná více zájmu, než si zaslouží, tak by se asi dala shrnout čerstvá aféra s nejpopulárnější sociální sítí. Přesto zde zůstávají dvě otázky, legalita shromaždování osobních dat a potenciání nebezpečnost Bowlesovy databáze.
Torrent „fbnames“ na Isohunt.com
„V tomto případě se nejedná o klasický útok na sociální síť. Jde jen o shromáždění volně dostupných údajů a informací. Ron Bowles udělal, co může udělat každý uživatel Internetu bez toho, aniž by použil jakékoliv „hackerské“ prostředky. Pouze celý proces zautomatizoval,“ shrnuje situaci Martin Meduna ze Symantecu.
Problém je, že uživatelé sociálních sítí si často vůbec neuvědomují, že informace, které na Internet vkládají, může vidět vpodstatě kdokoli. Facebook má poměrně pokročilé možnosti nastavování a lze určit, co je zcela veřejné nebo co je jen pro vlastní přátele či vybranou skupinu. Každou informaci, kterou o sobě uživatele zveřejní, může někdo zneužít. Může jít o zdánlivě banální informace nebo běžné fotografie, nicméně i to se může hodit, aby si útočník vytvořil ucelenější obraz.
Každý cílený útok začíná poznáváním oběti. Sociální sítě tak mohou být snadným zdrojem informací o oběti. Nazapomínejme, že nemusíme být cílem utočníka přímo my, ale v konečném důsledku můžeme být jen prostředkem k útoku na někoho z našich přátel. Pokud uživatel chrání své soukromí a svůj počítač, zároveň tak chrání i své přátele. Při používání Facebooku je potřeba projít všechna bezpečnostní nastavení a zkontrolovat je. Veškeré informace (včetně fotografií) sdílejte jen se svými přáteli. Je potřeba vždy zvážit, zda-li někoho přidáte mezi své přátele nebo komu sdělujete „What’s on your mind“. Vždy je ale nutné počítat s tím, že vše, co na sociální síti zveřejníte, si potenciálně přečte každý, i když máte vše nastaveno velmi bezpečně,“ radí dále bezpečnostní konzultant společnosti Symantec.