Firmy v Česku se k umělé inteligenci staví pozitivně. 83 % z nich již AI využívá nebo plánuje zavést do svých procesů. Ačkoliv se téměř čtyři z deseti obávají nedostatku kvalifikovaných pracovníků, predikce ukazují, že by AI mohla do roku 2025 zvýšit hodnotu českých firem v průměru o 16 %. To vyplývá z průzkumu SAP „Budoucnost českého byznysu v éře AI“, který pro softwarovou společnost provedla agentura Ipsos mezi dvěma sty vedoucími pracovníky ve firmách v České republice s více než padesáti zaměstnanci.
Umělá inteligence si našla cestu do rozhodování top managementu. Dvě třetiny českých firem ji považují za součást jejich strategie. V nové technologii vidí přes 40 % zlepšení kvality produktů a služeb nebo zvýšení efektivity. Čtvrtinu motivuje i vidina expanze na zahraniční trhy.
„Každý rok vzroste počet zákazníků SAP v Česku o deset až patnáct firem a rozšíření jejich působnosti za hranice naší země je jednou z motivací. Aby mohli konkurovat na mezinárodní úrovni, musí zvyšovat svoji efektivitu. I k tomu jim mohou pomoci nástroje s AI, které jsou už dnes na trhu. Stále se ale musí nejprve zaměřit na propojení dat napříč odděleními ve firmě a na to, aby je dokázali efektivně vytěžit. Na kvalitní datové základně jim pak dokáže AI přinést značnou přidanou hodnotu,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR.
Obtížná měřitelnost a nedostatek odborníků
Průzkum SAP odhalil i výzvy spojené s nejnovějšími technologiemi. I když devět z deseti firem tvrdí, že jim AI nástroje přináší určitou přidanou hodnotu, téměř dvě třetiny zatím neví, jak by měly hodnotit návratnost investic do AI. Když už návratnost měří, soustředí se nejčastěji na obrat, náklady nebo procesní efektivitu.
Značné obavy s sebou nese i adopce umělé inteligence. Podle průzkumu se 38 % vedoucích pracovníků obává zejména nedostatku odborníků na AI ve svých řadách. Třetina respondentů považuje za závažné problémy vysoké náklady spojené se zaváděním AI, nejistotu ohledně její funkčnosti a otázky bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Pro každou šestou firmu představuje jednu z hlavních překážek v zavedení AI potřeba dalšího vzdělávání zaměstnanců.
Jak firmy podporují inovace
Podniky v České republice se snaží své zaměstnance motivovat k inovacím především finančními odměnami, což potvrzují dvě třetiny dotázaných. Zároveň 42 % respondentů považuje za klíčovou součást své inovační kultury motivující zpětnou vazbu. Avšak pouze každý šestý zaměstnavatel klade důraz na průběžné odborné vzdělávání svých pracovníků.
Při dotazování na osvědčené postupy pro podporu inovací v rámci svých organizací si mnoho zástupců českých firem není jistých. Téměř polovina z nich nedokázala uvést žádný konkrétní příklad.
„Vytvořit firemní kulturu, kde mají zaměstnanci chuť přicházet s novými nápady, je běh na dlouhou trať. Právě proto by měly firmy investovat do dlouhodobých řešení, ne pouze krátkodobých odměn. Vzdělávání, ať už formou kurzů, firemních programů nebo setkávání se s lídry z jiných oddělení a týmů, by mělo být jedním z pilířů, na kterých by taková kultura měla stát,“ říká Ladislav Kučera, HR ředitel SAP pro Českou republiku a Slovensko.
Nástroje s umělou inteligencí plánují podniky využívat nejvíce v oblasti logistiky, kterou zmínilo 45 % respondentů. Nejhůře z firemních oddělení dopadlo HR, které jako prioritní oblast pro využití AI označila pouze každá sedmá firma. Nízkou prioritu modernizace lidských zdrojů ve firmách potvrzují i data studie SAP z roku 2022, kde ji označilo jako nejdůležitější oblast pro budoucí digitalizaci pouze 9 % firem.
Ochota k modernizaci interních systémů
Letošní průzkum odhalil i trendy v modernizaci podnikových systémů. Tři čtvrtiny firem uvádí, že aktuální podnikové systémy jsou důležité pro jejich konkurenceschopnost. Do roku 2025 se je ale chystá aktualizovat pouze 60 % z nich. Firmy s částečně neaktuálními systémy přitom vykazují větší ochotu k modernizaci ve srovnání s těmi, které disponují zastaralými systémy.
Mezi hlavní důvody k aktualizaci softwarových řešení řadí firmy kromě udržení konkurenceschopnosti na trhu i snahu o inovace nebo lepší ochranu dat. Největšími bariérami jsou finanční náročnost a složité prosazování interních změn.
