Jak ukázala lednová studie Restartu, sčítání založené na registrech je levnější a pro občany příjemnější formou. Proto Restart inicioval panelovou diskuzi se zástupci příslušných organizací. Z diskuze vyplynulo, že sčítání lidu, bytů a domů v ČR výhradně z administrativních zdrojů se zatím jeví jako nereálné. Podle aktérů je ale možné docílit pro občany i jednotlivé úřady jednodušší a komfortnější podoby, kdy nebudeme formuláře vyplňovat, ale pouze doplňovat. A zazněl dokonce příslib na konkrétní řešení jednoho z problémů kolem využití dat.
Panelová diskuze RESTARTu proběhla ve středu 25. dubna v prostorách HUB Prague. Mluvilo se o možných modelech sčítání, o tom jaká data máme k dispozici a která nám chybí a chybět budou a také o ekonomických aspektech sčítání z administrativních zdrojů.
Hlavními diskutujícími byli:
Ondřej Felix, hlavní architekt českého eGovernmentu při ministerstvu vnitra
Josef Škrabal, věcný gestor sčítání a ředitel odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu
František Nonnemann, vedoucí kanceláře náměstkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů
Jitka Rychtaříková, předsedkyně České demografické společnosti a vedoucí Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Přestože se všichni přítomní shodli, že vyšší využívání administrativních zdrojů je žádoucím stavem, z debaty vyplynuly hlavní body, která je třeba vyřešit.
Nezapomínejme na kontext
Ondřej Felix upozornil, že nic nelze vnímat jen černobíle a je tedy nutné zohlednit všechny související informace. Například, že „ve všech srovnáních, kolik stojí sčítání, nejsou započítávány náklady na samotné registry. Tyto náklady se, jen čistě na provozních výdajích, pohybují mezi 180 a 200 miliony ročně, tzn. za 10 let 2 miliardy. Jinými slovy platí, že registr musí být zdůvodněn i něčím jiným než jen
sčítáním lidu, jinak je to ekonomický nesmysl.“
Josef Škrabal pak také upozornil na podřízenou roli ČSÚ při sčítání lidu. „Sčítání neděláme jen pro Eurostat, ale také pro státní správu u nás, sčítáme i to, co po nás chtějí resorty.“ Neboli ČSÚ musí zjišťovat i takové údaje, které ze sčítání vyžadují jednotlivé resorty, bez ohledu na to, zda je později skutečně někdo využívá. Do budoucna bude proto nezbytné zrevidovat, který úřad jaká data vyžaduje a k čemu je vlastně potřebuje. Josef Škrabal také zdůraznil roli ochrany osobních údajů při sčítání z registrů. Jak uvedl, „existuje skupina lidí, která říká, že registry žádné být nemají.“ Nelze podle něj bezvýhradně přistupovat ke sčítání s tím, že z registrů bude sčítání nejlepší. Je potřeba mít na zřeteli i námitky těch, kterým vadí být kdekoli evidováni.
Praktické možnosti využití administrativních zdrojů dat pro sčítání nastínil Ondřej Felix. Jednou variantou je skandinávský model, kde jsou pro sčítání hojně využívané registry vzniklé v 80. letech. Tento model ovšem Felix označil v českých podmínkách za neprůchodný z důvodu zmiňované ochrany osobních údajů. Skandinávské registry totiž, jak uvedla Jitka Rychtaříková, umožňují sestavit celý život člověka od narození až po důchod a smrt. Ondřej Felix možnost aplikace skandinávského modelu v České republice komentoval slovy „zcela zásadně nesouhlasím, abychom tady vůbec přemýšleli o tom, že budeme zavádět základní registry ve stylu Skandinávie, protože jediný výsledek bude, že žádné registry nikdy nebudou.“
Druhý model vidí Ondřej Felix u nejbližšího souseda. „Na Slovensku teď zkouší mít několik set až tisíc samostatných databází a jsou zcela bez registrů.“ Podle Felixe ovšem bude natolik komplikované tyto databáze pro sčítání propojit a zjistit, která data jsou ta správná, že je lepší se této cestě raději vyhnout.
Ideálním modelem pro ČR se tak jeví postavit sčítání na informačním systému Základních registrů, který se spouští 1. 7. 2012. Mimo jiné totiž deklaruje zaručené referenční údaje, na které se odkazují všechny agendové systémy napříč resorty.
Všechna data stát nemá a mít nebude
Důležitým diskutovaným bodem byla otázka, jaká data vlastně stát v evidencích má a zda je lze pro sčítání použít. Zde Josef Škrabal popsal situaci z přípravy loňského sčítání. Některé údaje jsou ze zákona zjišťovány jen sčítáním a jinak dosažitelné nejsou, jiné údaje dosud nebylo možné z právních nebo technických důvodů použít a pár jich bylo použito mimo jiné i k předvyplnění sčítacích formulářů.
„Proč jsme například nevyužili údaje z České správy sociálního zabezpečení? V roce 2006, kdy jsme začali připravovat zákon o sčítání, nebylo technicky průchodné data čerpat. Naráželi jsme na technické problémy a nakonec jsme nebyli schopni se domluvit.“, uvedl Škrabal. „Při přípravě zákona o příštím sčítání budeme muset vycházet ze situace, která tu bude v roce 2016, nejpozději 2017.“ To znamená, že administrativní zdroje dat, které nevzniknou nebo alespoň nezačnou vznikat do roku 2016, nebudou moci být použity při sčítání v roce 2021.
Shoda panovala v otázce nejkritičtějších údajů nutných pro sčítání. Tím jsou údaje o bytech a domácnostech. Z diskuze jasně vyplynulo, že tyto údaje stát nikde neeviduje a je takřka jisté, že do příštího sčítání ani evidovat nebude. Problém popsal Ondřej Felix: „Registr bytů nebo skutečná administrativní evidence bytů bude mít smysl jenom za předpokladu, že se v ní povede něco, co je klíčové pro ty, kteří byty užívají nebo vlastní. Evidence, kde nezáleží evidovanému subjektu na tom, aby v nich byl veden, jsou evidence, které jsou předem odsouzeny k neaktuálnosti.“ V případě domácností se jedná o hospodařící domácnosti a ty by nebylo možné zjistit z administrativních zdrojů ani v případě, že by existoval registr bytů. To proto, že trvalé bydliště je pro konstrukci domácnosti nevhodné a jiný klíč zde není.
Dalším probíraným údajem bylo vzdělání. To v současnosti evidováno není, maximálně je podle Josefa Škrabala možné získat data o těch, kteří vystudovali školu v posledních letech, ale za celou populaci tento údaj není nikde k dispozici. Představa chtít po občanech, aby šli hromadně nahlásit úřadům své vzdělání, nenašla podporu u nikoho z přítomných, natož pak pokud by ji měla hledat mezi zákonodárci a občany.
Téma nedostatku potřebných dat v administrativních zdrojích shrnul Josef Škrabal: „Problémem je bytový list, zbytek by se snad dal řešit.“ To znamená, že pokud by se povedlo vyřešit všechny problémy, je možné, aby v roce 2021 obíhal jen jeden ze tří současných sčítacích formulářů.
Problematiku legislativy nastínil František Nonnemann z ÚOOÚ: „Současná právní úprava sčítání jen z administrativních zdrojů neumožňuje, ale pokud bude politická vůle tak učinit, pak musí být přijata nová právní úprava.“ Změna by se týkala především výslovného povolení využít vyjmenované evidence i pro sčítání lidu, domů a bytů.
Proč vyhazujeme data draze získaná ze sčítání
Doposud poněkud opomíjený aspekt sčítání lidu přinesla do diskuze předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková. V rámci své akademické činnosti se snaží uspokojovat poptávku po hledání nových souvislostí v různých statistikách. K tomu jsou ovšem statistiky z posledních sčítání nepoužitelné. Podstatou je, že „data ze sčítání by se neměla agregovat, ale jen anonymizovat.“ jak uvádí
Rychtaříková. Agregace totiž způsobuje ztrátu individualit, tedy rozlišování jednotlivých osob. V důsledku toho pak není možné porovnávat dodatečně data ze sčítání s daty z jiných zdrojů. Podle Jitky Rychtaříkové je „nesmysl, jestliže společnost vynakládá takové prostředky na sčítání a potom část informací smaže, čímž se vlastně znemožní provést celou řadu dalších studií.“ ČSÚ o tomto problému ví, a jak uvedl Škrabal, „už při přípravě zákona jsme poukazovali na to, že některé údaje ze sčítání 2011 by bylo možné využít pro založení nebo aktualizaci existujících registrů, ale bylo to politicky odmítnuto.“
S řešením přišel na místě Ondřej Felix. Podle něj v systému Základních registrů již byla anonymizace úspěšně vyřešena a není problém tento princip přenést i na data ze sčítání. Řešením by pak bylo založení statistického kmenu z dat ze sčítání. Zde by byla zachována individualita záznamů, ale bylo by vše anonymizováno. Statistický kmen by pak měl charakter podobný agendovým informačním systémům. Data by se mohla jednosměrně průběžně aktualizovat ze základních registrů v rozsahu referenčních údajů. Ve výsledku by ČSÚ pracoval jen s anonymními daty, které by bylo možné využít pro další statistiky podle budoucích požadavků. Bezpečnost by byla řešena stejně jako u Základních registrů tím, že by se na propojování dat musely vždy shodnou tři různé úřady, z nichž jedním je vždy Úřad pro ochranu osobních údajů. Jako schůdný a otevřený k diskuzi označil tento návrh jak František Nonnemann z ÚOOÚ, tak i přítomný Jan Vobořil z nevládní neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se zaměřuje na ochranu lidských práv.
Tuto diskuzi uzavřel Ondřej Felix příslibem, že tento návrh řešení předloží na zasedání Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.
Závěrem
Sčítání v ČR výhradně z administrativních zdrojů se v diskuzi ukázalo jako nereálné. Ovšem je možné se v roce 2021 dostat do stavu, který Ondřej Felix popsal slovy „Příští sčítání nebudeme vyplňovat, příští sčítání budeme doplňovat.“
Josef Škrabal také informoval, že příprava příštího sčítání začne již koncem tohoto roku nebo začátkem příštího. To poskytuje naději, že je možné stihnout vyřešit veškeré problémy a provést všechny kroky k co nejpřívětivějšímu sčítání za bezmála 10 let. Dalším příslibem z panelové diskuze Restartu je i vyjádření Josefa Škrabala: „Především jsem zde s potěšením slyšel, že Úřad pro ochranu osobních údajů není proti sčítání z registrů. To je velký posun oproti situaci před pěti lety, kdy se připravoval zákon o sčítání, a kdy bylo jednoznačně řečeno, že nic takového nepřichází v úvahu.“
Na panelové diskuzi se ukázalo, že pokud spolu zástupci příslušných organizací zasednou kolem jednoho stolu, nejen, že si mohou vyjasnit své postoje a ke svému překvapení také dojít ke shodě, ale že je možné hned navrhnout konkrétní řešení u jednotlivých problémů. Restart se bude nadále věnovat samotné problematice sčítání i základních registrů a databází veřejné správy a jejich efektivnímu a bezpečnému využívání ve prospěch občanů. Také budeme sledovat, jak splní někteří aktéři diskuze své sliby.
Odkaz na článek na webu Restartu – http://www.czrestart.cz/egovernment/diskuze-restartu-o-scitani-z-registru-mnoho-prekazek-ale-take-nadeje