Přehřívání stojanů dobíjecích stanic, akumulátorů elektromobilů nebo manipulace s otevřeným ohněm. Černý sen provozovatelů čerpacích a dobíjecích stanic může již brzy i u nás vyřešit zapojení umělé inteligence. Kamery s termovizí od Konica Minolta dokáží včas detekovat a předejít jejich vznícení a požárům. Řešení dnes využívají v sousedním Německu již desítky čerpacích stanic, v České republice se letos začalo s prvními instalacemi. Kamery vybavené umělou inteligencí disponují mimo jiné také funkcemi rozpoznávání typů vozidel, čtení SPZ nebo detekcí podezřelého chování.
„S nástupem elektromobility pozorujeme rostoucí zájem o naše řešení z řad provozovatelů čerpacích a dobíjecích stanic. Zde byla vždy rizikovým faktorem jakákoli manipulace s otevřeným ohněm. V současnosti se k tomu přidávají ještě obavy z přehřívání dobíjecích stojanů či akumulátorů samotných vozů. Všechna tato rizika však dokážou naše kamery včas odhalit a upozornit obsluhu na možný vznik požáru ještě dříve, než k nebezpečné situaci dojde,“ řekl Michal Šotek, ředitel divize Video Solution Services společnosti Konica Minolta Business Solutions Czech. Podle něj jsou kamery natolik citlivé, že dokážou rozpoznat například i hořící zapalovač nebo nárůst teploty sledovaného zařízení již o pouhé dvě desetiny stupně.
S funkcí predikce požárů pronikla Konica Minolta v České republice již do segmentu průmyslu, kde jsou kamery využívány mimo jiné k monitoringu možného přehřívání výrobních strojů. V případě čerpacích a dobíjecích stanic mohou kromě této funkce výrazně přispět rovněž ke zvýšení bezpečnosti objektu, ke zlepšení služeb pro řidiče a díky umělé inteligenci také například k vyhodnocení podezřelého chování jednotlivců či skupin a predikci vandalismu.
Kamery Mobotix od Konica Minolta lze rovněž snadno propojit s dalšími softwarovými nástroji a databázemi. Například ve spojení s bezobslužnými stanicemi s platbou přímo na stojanech mohou sloužit k evidenci plateb. S použitím metadat, jako je rozpoznávání tváře nebo SPZ, je tak možné lehce dohledat, kdy konkrétní auto tankovalo, kdo jej řídil a podobně. „Pokud by v budoucnu došlo například k možnosti spárování SPZ vozu s platební kartou řidiče, mohly by kamery zajistit i automatické platby bez nutnosti využití platebních terminálů. Řidič by tak jen natankoval a na základě rozpoznání jeho SPZ by se mu z účtu odečetla příslušná částka. Obešli bychom se bez zákaznických karet, nepotřebovali bychom žádné dobíjecí čipy,“ nastínil možný vývoj M. Šotek.
Vyhodnocením dat lze rovněž optimalizovat prodejní sortiment i jeho rozmístění uvnitř stanice. Provozovatelé například zjistí, jaké typy vozidel a kdy na čerpací stanici nejčastěji přijíždějí, a podle toho mohou přizpůsobit druhy nabízených paliv, prodávané automoto vybavení nebo upravit otevírací dobu či využití personálu. Sledováním a analýzou zákaznického chování pak lze rovněž určit, o které produkty mají zákazníci největší zájem, nebo předejít možným krádežím.
„V neposlední řadě se kamery osvědčily například také při monitoringu automyček. Provozovatelé totiž stále častěji řeší se zákazníky údajná poškození vozidel v průběhu mytí. Díky záznamu z kamer se našemu klientovi podařilo odhalit v mnoha případech poškození vozidla už před vjezdem do myčky a fakticky tak snížit počet pojistných událostí, kterým by jinak musel čelit,“ uzavřel M. Šotek.
