Čeští zaměstnanci zatím mají s AI v práci jen málo zkušeností a nástupu AI se spíše obávají. Důvodem je nejčastěji obava z udržení si místa a jejich budoucí uplatnění. Někteří naopak věří, že výhody umělé inteligence převáží nad možnými riziky a očekávají růst efektivity a kvality své práce. Vyplývá to z letošní PwC Global Hopes and Fears Survey, která měřila náladu a očekávání více než 56.000 lidí v 50 zemích světa.
- jen 2 % českých zaměstnanců využívají AI ve své práci denně
- 54 % lidí AI v posledním roce vůbec nevyužilo, 38 % ji zkouší jen nepravidelně
- 21 % se bojí, že nástup AI sníží jistotu jejich práce, 33 % naopak věří, že díky AI stabilita jejich zaměstnání poroste
- Očekávají nárůst efektivity a kvality práce a doufají, že se naučí nové věci. Bojí se naopak generování nepravdivých informací, které nebudou umět odhalit
Trh práce pokračuje ve své digitalizaci a automatizaci, dochází k raketovému nástupu umělé inteligence. Čeští zaměstnanci jsou ale k AI zatím spíše zdrženliví a více jak polovina dosud s generativní AI nemá vůbec žádnou zkušenost.
„Lidé zatím AI ve většině oborů sledují zpovzdálí, jen každý padesátý Čech používá AI ve své práci na denní bázi. Nemají jasno, jestli jim pomůže nebo ne, zároveň se obávají, že se nebudou schopni nové činnosti naučit. I proto musejí zaměstnavatelé své zaměstnance na příchod umělé inteligence připravovat již nyní. Ty firmy, které se naučí využívat všechny příležitosti umělé inteligence teď, budou mít v budoucnosti obrovskou konkurenční výhodu,“ říká expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.
Zatímco 44 % z těch, kteří si již AI vyzkoušeli, se domnívá, že umělá inteligence jim může pomoci ve zvýšení produktivity a výkonnosti, 16 % lidí se naopak obává, že nástup umělé inteligence jejich práci ovlivní negativně.
„Trh práce čeká obrovská evoluce, a to nejen v důsledku nástupu AI a průniku pěti generací na jednom pracovišti. Řada pozic a povolání, jak je známe nyní, zanikne. Naopak spousta nových se vytvoří, protože i umělá inteligence bude potřebovat lidskou podporu, údržbu a řízení,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová. I proto je zatím postoj českých zaměstnanců k AI rozpolcený. Pro třetinu lidí generativní AI znamená větší jistotu práce do budoucna, naopak 21 % si myslí, že jistota stabilní práce pro ně v blízké budoucnosti klesne.
Za hlavní riziko AI čeští zaměstnanci považují potenciálně nespolehlivé informace generované umělou inteligencí. Plných 40 % z nich má obavu, že jim AI předloží nepravdivé informace a oni nebudou schopni tuto nepravdu odhalit. Naopak téměř dvě třetiny lidí (62 %) je přesvědčeno o tom, že díky generativní AI získají nové schopnosti a naučí se nové věci, 59 % sází na nárůst kreativity a 54 % na růst kvality práce
Češi jsou nicméně zatím k AI zdrženlivější než jejich kolegové v západních zemích. Letošní Hopes and Fears studie PwC mj. uvádí, že v celém světě 49 % lidí očekává, že využití generativní AI povede k růstu jejich platu. U lidí, kteří používají AI denně, dokonce v nárůst platu věří 76 % pracovníků. Na větší kreativitu sází 73 % lidí a nárůst kvality práce očekává 72 % pracovníků.
Potenciální přínos umělé inteligence pro světovou ekonomiku do roku 2030 už loni PwC odhadla na 15,7 bilionu dolarů. To by znamenalo, že celosvětové HDP se do roku 2030 jen díky umělé inteligenci zvýší o 14 %. „Očekávání od AI jsou oprávněně vysoká, až obrovská. Při správném zavádění může celosvětově zvýšit produktivitu práce o biliony dolarů, ještě více pak může zvýšit spotřebu díky atraktivnější a dostupnější nabídce produktů a služeb. Benefitovat z ní mohou všechny segmenty a všechny regiony světa. Lehčí to budou mít ty rozvinuté, ale ty méně rozvinuté mají v AI obrovskou příležitost prorazit,“ vysvětluje Petr Ložek, vedoucí partner technologického poradenství PwC Česká republika a dodává: „Celosvětově se největší přínos AI očekává ve zdravotnictví a v oblasti autonomních vozů, v Česku je právě zdravotnictví vedle školství hlavní oblastí, kde může AI přinést největší revoluci.”
Více jak třetina (37 %) lidí si přesto myslí, že pro umělou inteligenci není v jejich současném zaměstnání žádné uplatnění. Další pětina neví, jak AI správně využít a 17 % dokonce říká, že jim jejich zaměstnavatel využití umělé inteligence nedovoluje. Část lidí přitom nečeká ani změnu v budoucnosti – 19 % zaměstnanců si nepřipouští, že by je AI měla v budoucnu nějak ovlivnit, 41 % si myslí, že změny pocítí až nejdříve za 5 let. Pouhá 2 % zaměstnanců pak přiznávají, že AI už jejich práci změnila v posledním roce a 6 % takovou proměnu očekává v nejbližším roce.
„Pokud bezmála polovina zaměstnanců i letos říká, že se jich nástup AI vůbec, a nebo v nejbližších letech nedotkne, tak mají falešná očekávání. Do 10 let řada pracovních pozic zanikne, spousta nových vznikne a ty stávající se promění napříč odvětvími. Leadry trhu za 10 let budou firmy, které teď ještě ani neexistují. Nejen na trhu práce nás v blízké době čeká překotný vývoj,“ uzavírá Andrea Linhartová Palánová.
