Více než polovina majitelů mobilního telefonu s operačním systémem Android si instaluje antivirové aplikace
8 z 10 lidí si chrání přístup k mobilnímu telefonu zámkem. Pro jeho odemčení nejčastěji používají otisk prstu (40 %)
Pokud se Čechů zeptáte, jestli znají nějaká kybernetická rizika či hrozby jako jsou hackerský útok nebo phishing, 37 % z nich vám nebude schopno odpovědět. Řada lidí si zvykla pracovat z prostředí kaváren a jiných zařízení, ale mnoho z nich si neuvědomuje rizika veřejně dostupných Wi-Fi sítí. K online bankovnictví by se na nich připojilo 40 % z nás. Mobilní telefony si ale většinou lidé chrání. Vítězí biometrika, otiskem prstu jej odemyká 40 % a pinem 19 % z dotazovaných. Ukazuje to průzkum EY realizovaný ve spolupráci s agenturou STEM/MARK.
Kybernetická rizika nezná každý třetí Čech
Každý třetí Čech (37 %) nezná žádná kybernetická rizika či hrozby. Více o nich vědí muži (70 %) než ženy (56 %). 8 z 10 respondentů se středo- a vysokoškolským vzděláním zná alespoň nějaká – phishing, hackerský útok, kyberšikanu nebo počítačové viry. Jejich existenci si neuvědomuje každý druhý Čech se základním vzděláním.
S přihlašováním na veřejné Wi-Fi síti musíme být opatrnější
Útočníci kradou hesla do internetového bankovnictví a další citlivé údaje na veřejných Wi-Fi sítích. Volně přístupné internetové připojení v kavárnách, veřejné dopravě, nebo například na kulturních akcích je dnes zcela běžné. S přihlašováním do internetového bankovnictví na veřejné Wi-Fi síti si ale těžkou hlavu neděláme. Ke svému účtu by se takto připojilo 40 % Čechů. Výrazně častěji jsou mezi nimi ti, kteří bezpečnost příliš neřeší a používají stejné heslo pro své různé účty.
„Hlavním rizikem, které si řada lidí neuvědomuje, je možnost odposlechu. Provoz na Wi-Fi síti bez zabezpečení je snadno čitelný. Uživatel si sám musí hlídat, zda používá šifrované spojení. Pokud se někdo na veřejné bezdrátové síti přihlásí na službě s nešifrovaným spojením, získá útočník přístup ke všem účtům se stejnými přihlašovacími údaji,“ vysvětluje Petr Plecháček, Associate Partner oddělení technologického consultingu a IT ve společnosti EY, a doporučuje: „Při hledání veřejné sítě dávám přednost síti chráněné heslem, neznamená to ale, že tím má obezřetnost končí. Vždy používám zašifrované HTTPS spojení, které poznám podle ikony zámku v prohlížeči. Ještě vyšší úrovně zabezpečení dosáhnu připojením ke službě VPN, která zašifruje všechnu komunikaci ze zařízení a která zabezpečí data přenášená po nechráněné Wi-Fi síti. Vždy je ale důležité si být jistý, že jsem na legitimní, nikoliv podvodné síti.“
Antivirové aplikace lze použít i k nalezení telefonu
O tom, jestli má smysl používat antivirové aplikace v mobilním zařízení, se vedou dlouhé diskuze. Z průzkumu vyplynulo, že si je instaluje 58 % uživatelů operačního systému Android a 3 % uživatelů s operačním systémem iOS. Zařízení s iOS jsou mezi uživateli vnímána jako bezpečná a předpokládají, že nepotřebují ochranu antivirem. Zbývajících 39 % respondentů tyto aplikace zcela nevyužívá.
„Běžné antivirové aplikace vyvolávají falešný pocit bezpečí. Lidé se spoléhají na jejich ochranu namísto použití selského rozumu. Tyto aplikace dokáží zastavit základní útoky kontrolou nainstalovaných aplikací a běžících služeb. Stejného zabezpečení se dá dosáhnout instalováním pouze ověřených aplikací z oficiálních zdrojů a dodržováním pravidel bezpečného procházení webu. To vše bez zpomalení způsobeného běžící aplikací, která má přístroj chránit. To až sofistikovanější antivirové aplikace od známých společností přidávají další funkce, jako jsou šifrování dat v zařízení nebo ochrana před prolomením vestavěné ochrany operačního systému, tzv. jailbreak nebo root. To zabraňuje malwaru skrýt se před ostatními službami. Zároveň se tak zajistí, že v případě ztráty či krádeže nepůjde zařízení vrátit do továrního nastavení a vypnout. Součástí antivirového balíčku často bývá také systém sledování polohy zařízení,“ říká Petr Plecháček.
Odemykání mobilu je díky biometrice pohodlné a bezpečné
Tlačítkové mobily si vystačily se zámkem kláves, avšak chytré telefony potřebují vyšší ochranu proti zneužití. Přistupujeme na nich k e-mailu, finančním službám, máme v nich uložené soukromé fotografie, hesla a jiné citlivé údaje. Svůj mobilní telefon si chrání většina respondentů (81 %). Nejčastěji jej odemykají otiskem prstu (40 %), protože je to rychlé, snadné a bezpečné. Dalšími oblíbenými metodami je využití PIN kódu (19 %) nebo gesta (15 %).
O průzkumu
Průzkum pro EY zajistila agentura STEM/MARK. Online dotazník vyplnil na přelomu dubna a května 2020 reprezentativní vzorek populace o 513 respondentech.
