Zájem o studium MBA je na devítiletém maximu ve 26 zemích včetně Polska a Německa.

Mezi hlavními tématy, která na konferenci zazněla, bylo online vzdělávání, hlavní globální a regionální trendy v poptávce po studiu MBA a další vývoj studijních programů MBA, MBM a DBA.

Světové trendy v MBA vzdělávání

Objevují se stále zřetelnější známky rostoucího zájmu o online vzdělávání – například v USA by o této formě MBA bylo ochotno uvažovat až 22 % budoucích studentů MBA programů. V nedávné době se navíc významné univerzity jako Harvard či Standford rozhodly podpořit model MOOC (Massive Open Online Courses – masivní otevřené online přednášky) a napomohly tak větší váze a uznání online vzdělávání.

Přesto v této oblasti zůstává řada překážek – například přístup personálních oddělení k těmto vzdělávacím programům: Jen 15 % z 86 zaměstnavatelů v USA by absolvování takového vzdělávacího programu považovalo za přínosné. To je v jasném kontrastu s obvyklým přístupem zaměstnavatelů k MBA – z průzkumů GMAC vyplývá, že 84 % korporací bude v letošním roce nabírat absolventy tradičních MBA programů. Jejich plat se pak v průměru pohybuje v rozmezí 1,6 násobku GDP na hlavu v Singapuru či Litvě až po více než šestinásobek v Číně, Indii a Nigérii. Hodnotu MBA vzdělání potvrzuje i skutečnost, že plných 44 % těch, kdo absolvovali MBA před rokem 1990 je podle průzkumů GMAC dnes na pozicích ve vrcholném výkonném managementu, u absolventů z let 1990-99 se jedná o 39 % a u těch z let 2000-2009 o 26 %.

Mezi další významné trendy v oblasti studia MBA patří rostoucí kvalita vzdělávacích programů v Asii. Zatímco v roce 2000 bylo v první čtyřicítce žebříčku Financial Times MBA TOP celkem 32 programů v Severní Americe a 8 v Evropě, dnes je mezi první čtyřicítkou jen 19 severoamerických vzdělávacích programů, 13 programů evropských a 8 programů v Asii. Nové „digitální“ obchodní modely nevyžadující rozsáhlé investice do aktiv, jaké používají například společnosti Uber, AirBnb, nebo Alibaba, naznačují potřebu nových typů studijních plánů MBA, zaměřených například na datovou analýzu, marketing založený na datech a větší rozvoj měkkých dovedností. Takzvaná generace „Y“ (uchazeči narození v letech 1980-2000) má navíc specifické kariérní preference, které se promítají i do poptávky po programech MBA. Jedná se například o (překvapivě) menší zájem o online vzdělávání, a výraznější „podnikatelské“ založení, díky němuž často míří ze školy přímo do vlastního podnikání (například startupu), nebo o odlišné motivační faktory (důležitější je možnost něco podstatného ovlivnit, změnit, spíše než samotná výše platu).

Poptávka po MBA v Česku nejspíše poroste, zejména mezi ženami

První moderní studijní program MBA byl v tehdejším Československu otevřen v roce 1991 na PIBS (Pražská Mezinárodní Manažerská Škola). Vzdělávání MBA se během uplynulých 24 let v Česku etablovalo a má zde silnou a stabilní pozici. „Mnohé z nejvýznamnějších společností v zemi nyní řídí absolventi programů MBA. Jedná se například o firmy jako je Fortuna Entertainment, Komerční Banka, Škoda, CME, TV Nova, České Aerolinie nebo Aero Vodochody,“ upozorňuje Andrew Main Wilson, výkonný ředitel AMBA. Důvodů a motivací proč se rozhodnout pro studium MBA je velmi mnoho. V Evropě to do budoucna budou i nové zákony a pravidla, směřující k tomu, aby v nevýkonných řídících orgánech veřejně obchodovaných společností zasedlo do roku 2020 alespoň 40 % žen. To se dotkne i České Republiky – podle dostupných dat je mezi členy statutárních orgánů společností obchodovaných na Pražské Burze jen 6,14 % žen (9,62 % v případě představenstev a dalších statutárních orgánů a pouze 3,23 % u dozorčích rad – zde tedy na 31 mužů připadá jedna žena.).

„Růst popularity studia MBA programů v Praze očekáváme ze tří důvodů: Poptávka po ze strany zahraničních studentů, poptávka od žen nově jmenovaných do statutárních orgánů a dozorčích rad a rostoucí význam České Republiky coby výrobního i spotřebního trhu,“ vysvětluje A.M. Wilson. „Ostatně například ředitelka RWE Zákaznické Služby Jitka Adámková, CFO Allianz Sonia Slavtcheva nebo ředitelka VFN v Praze Dana Jurásková patří mezi špičkové české manažerky – absolventky MBA programů.“

„Strategická poloha České Republiky společně s dobře rozvinutou infrastrukturou a vzdělanou pracovní silou umožnila tomuto malému desetimilionovému národu, aby se stal významným regionálním i mezinárodním výrobním centrem a spotřebitelským trhem, a úspěšně bojoval v těžších váhových kategoriích. Větší počet absolventů akreditovaných MBA oborů může tuto záviděníhodnou pozici jen posílit,“ uzavírá výkonný ředitel AMBA.

Hlavní důvod pro studium MBA se posouvá od kariérní změny k podnikatelským plánům – zejména v Číně, Africe a Latinské Americe.

V roce 2010 téměř polovina (46 %) uchazečů dotazovaných GMAC* odpověděla, že jejich cílem a důvodem pro studium MBA je touha po kariérní změně (například hledání nového zaměstnavatele nebo přechod do nové oblasti či odvětví). Na druhém místě (35 %) byla snaha podpořit svůj kariérní růst u stávajícího zaměstnavatele. Přestože kariérní změna a kariérní růst zůstávají i v současné době hlavními cíli (38 %, respektive 34 %), výrazně narostl podíl podnikatelsky orientovaných uchazečů – o 9 procentních bodů na 28 %. Největší podíl na této změně mají uchazeči s podnikatelskými ambicemi z Afriky, Střední a Jižní Asie, Latinské Ameriky a Středního východu. Zajímavý je i podíl financí poskytovaný na studium MBA v různých zemích rodiči: Nejvyšší je v Itálii (46 %), Číně (44 %) a Francii (34 %), nejnižší je naopak tradičně v USA (10 %).

Zájem o MBA je na maximu v Polsku, Rakousku, Německu a 26 dalších zemích.

Statistiky z testů GMAT naznačují, že ve 29 zemích po celém světě bylo v minulém roce dosaženo devítiletého maxima v počtu absolvovaných přijímacích testů. Jsou mezi nimi například sousední Německo, Rakousko a Polsko. Mezi zbývajícími 26 zeměmi jsou ve velké míře zastoupeny rozvíjející se ekonomiky v Africe (Ghana, Senegal), Asii (Mongolsko, Vietnam, Myanmar) a Jižní Americe (Kolumbie, Peru, Uruguay).

Ve Východní Evropě jsou nejpopulárnější dvouleté denní MBA programy (podobně jako v Latinské Americe, Střední Asii, USA a na Blízkém východě). V Západní Evropě je nejpopulárnější formou jednoleté denní studium. Ve Východní a Jihovýchodní Asii jsou pak nejžádanější programy MiF (Masters in Finance), zejména díky značné poptávce ze strany mladých Číňanek.