Cloud computing přichází do světa IT s celou řadou nových termínů a pojmů, které nezřídka popisují věci, které byly v IT známé již léta. Po technické i ekonomické stránce je však důležité od sebe tyto pojmy umět správně rozlišit. Každý z nich má totiž své specifické případy uplatnění i specifické výhody.
Když se řekne virtualizace
Virtualizace je dnes již naprosto běžnou součástí našich IT životů. Ve světě serverů se stará v zásadě o dvě různé věci. Jednak umožňuje na jednom fyzickém stroji provozovat víc strojů virtuálních (typicky na jednom serveru najdeme virtuál pro poštovní server, webový server a doménový řadič). Velkou výhodou této konfigurace je, že jednak můžeme restartovat v případě potřeby jen konkrétní virtuální server a jednak je zajištěno, že se jednotlivé servery vzájemně nijak neovlivňují.
Druhou oblastí, kde je virtualizace velice výhodná, je spojování více fyzických serverů do tzv. clusterů, nad kterými vytvoříme virtuální stroje. Výhodou přitom je, že jeden server v clusteru může být v Praze, druhý v Brně, atd. Clusterováním tak zvyšujeme výkon, dostupnost ale také bezpečnost našeho serverového řešení.
O virtualizaci se ve světě Microsoftu stará technologie Hyper-V, která je k dispozici od Windows Server 2008 R2. Pro snazší správu a údržbu virtuálních strojů se doporučuje využít také nástroj System Center Virtual Machine Manager 2008 R2, který při větším počtu virtuálních serverů dokáže významně ulehčit práci administrátorů a navíc dokáže pomoci i při dimenzování fyzického hardware. Virtualizace je obvykle ideálním řešením pro firmy všech velikostí, které se starají o přiměřený počet uživatelů a oddělení a kde neexistuje příliš velký počet požadavků na individuální úpravy a nové instalace serverového software.
Veřejný cloud, virtualizace jako základ
Veřejný cloud přirozeně také staví na virtualizaci. Základem je obrovský cluster složený ze stovek tisíc fyzických serverů, nad kterým se budují jednotlivé striktně softwarově oddělené virtuální stroje. Na rozdíl od klasické virtualizace či od privátního cloudu staví veřejný cloud obvykle na speciálně navrženém hardware a speciálně upraveném serverovém software.
V případě Microsoftu se jedná o platformu Windows Azure, která sice staví na jádru Windows Server 2008 R2, ale obsahuje některá specifická rozšíření potřebná pro obsluhu tak rozsáhlé infrastruktury. Na druhou stranu, díky společnému základu s WS 2008 je zde možné spouštět a instalovat aplikace využívající stejných programovacích postupů. Jediný rozdíl je v tom, že v prostředí Windows Azure ztrácí význam pojem „lokální úložiště“ a díky tomu s ním nemohou pracovat ani vývojáři. Lokální ukládání jiných než dočasných dat na disk proto ve veřejném cloudu nefunguje, s čímž je třeba při vývoji aplikace počítat. Na druhou stranu aplikace fungující ve Windows Azure na Windows Server 2008 R2 poběží vždy.
Největší výhodou veřejného cloudu je jeho takřka neomezená škálovatelnost (tj. možnost měnit výkon i počet virtuálních strojů takřka neomezeně, v reálném čase a oběma směry) a také absolutní samoobslužnost, kdy tyto změny jako vytvoření či zrušení virtuálního stroje je schopen provádět i běžný uživatel prostřednictvím pár kliknutí ve webovém formuláři. U klasické virtualizace je k těmto krokům potřeba zkušený administrátor, který nové stroje navíc musí nainstalovat a nakonfigurovat, a případně také doobjednat hardware. V cloudu se nic instalovat nemusí a i základní konfigurace už je provedena automaticky a vše je tak dostupné ihned. Navíc infrastruktura i serverový software se hradí ve formě služby s pravidelným měsíčním poplatkem.
Privátní cloud, cloud pro velké firmy i menší providery
Privátní cloud je vlastně takový mezičlánek mezi veřejným cloudem a virtualizací. Jeho význam pochopíme nejlépe z použitých technologií. V případě Microsoftu je zde stejně jako u virtualizace přítomen Windows Server 2008 R2 s technologií Hyper-V. Ten je dále doplněn o již zmiňovaný System Center Virtual Machine Manager. K těmto technologiím však oproti klasické virtualizaci přibyl ještě Virtual Machine Manager Self-Service Portal 2.0, který sem z oblasti veřejného cloudu přináší tolik důležitou samoobslužnost a možnost vytvářet, konfigurovat i rušit virtuální stroje i běžným uživatelům z webového formuláře. Takto realizované změny jsou potom realizovány automaticky bez zásahu administrátorů datového centra.
Privátní cloud je proto ideálním řešením pro organizace, které z jakéhokoliv důvodu nechtějí veřejných cloud, ale zároveň vědí, že počet a četnost změn požadavků jednotlivých oddělení na serverovou infrastrukturu je tak vysoká, že bez zavedení samoobslužnosti by to IT oddělení s „rozumnými“ provozními náklady nebylo schopné zvládnout. Takovým firmám přináší výrazné personální a časové úspory, i vyšší dostupnost. Navíc s rostoucím počtem virtuálních i fyzických strojů zde v souladu s pravidly Teorie hromadné obsluhy vzniká i dostatečný prostor pro škálovatelnost známou z veřejného cloudu. I proto se pro privátní cloud rozhodují nejen firmy samotné, ale také hostingové firmy, které privátní cloud na vlastní infrastruktuře nabízejí jako službu s pravidelným měsíčním poplatkem (podobně jako u veřejného cloudu) svým vlastním zákazníkům.
Autor je produktový manažer serverové divize, Microsoft ČR