Bizarní spor o práva k používání technologie ADSL v hodnotě zhruba 18 miliard Kč pravděpodobně konečně spěje ke svému konci.
Ing. Marek Hájek žaluje operátora Telefónica O2 o téměř 18 miliard Kč
Jen málokdo sledoval dlouhých 5 let probíhající soudní spor opavského podnikatele Ing. Marka Hájka s tuzemským telekomunikačním operátorem Telefónica O2. V žalobě, kterou Ing. Hájek na Telefónicu O2, tehdy tedy ještě Český Telecom, přitom nejde o nic menšího, než odškodné ve výši zhruba 18 miliard Kč, které Ing. Hájek požaduje za údajné zneužití patentu na technologii ADSL ze strany Telefónicy O2. Vrchní soud v Praze pak svým včerejším rozsudkem potvrdil předchozí rozhodnutí soudů nižší instance a porušení patentu ze strany společnosti Telefónica O2 zamítl, stejně jako nárok Ing. Hájka na jakékoliv odškodné. Ten na místě prohlásil, že proti rozhodnutí podá odvolání.
Současně s procesem u Vrchního soudu v Praze probíhalo také řízení spojené s patentem samotným, respektive tedy jeho zněním. Podle kritiků je text přijatého patentu 286 163 „příliš obecný“ a není jasné, v čem spočívá jeho inovace. Z těchto důvodů bylo následně rozhodnuto o zrušení patentu v celém rozsahu.
Soudní spor jako takový sice probíhá „teprve“ od roku 2005, celý případ má ovšem kořeny už v roce 1998. Tehdy si Ing. Hájek u českého Úřadu průmyslového vlastnictví nechal zaregistrovat paten číslo 286 163, znějící na „Způsob přenosu dat mezi prvním účastníkem a druhým účastníkem a/nebo Internetem a zařízení k provádění tohoto způsobu.“ Patent jako takový pak v podstatě popisuje komunikační technologii, která využívá pobočkové ústředny, ke které jsou převedeny pevné datové okruhy. Účastník vybavený modemem se pak připojoval k modemem vybavené ústředně a jejím prostřednictvím do internetu. Na velmi podobném principu technologie ADSL, která je i dnes nejrozšířenějším způsobem internetového připojení v České republice, skutečně funguje.
V době, kdy dominantním internetovým připojením byl dnes již archaický dial-up, se bezesporu jednalo o marketingově zajímavé a úspěšné řešení, na kterém je ve skutečnosti ovšem jen pramálo inovativního. Ostatně sám Ing. Hájek při řízeních u Vrchního soudu v Praze prohlásil, že při vymýšlení popsané technologie vycházel z tehdejších možností operátora SPT Telecom. To je ovšem poměrně velký paradox, neboť Ing. Hájek tak nyní soudí společnost, jejíž technologie mu k faktickému získání patentu dopomohly.
I přes avizované odvolání, na které nakonec s největší pravděpodobností opravdu dojde, jsou šance Ing. Hájka jen velmi malé. Připomeňme si, že se mu o platnosti svého diskutabilního patentu dosud nepodařilo přesvědčit žádný ze soudů, který ve věci rozhodoval, jeho patent byl naopak zrušen z důvodu své neopodstatněnosti. Podle dostupných informací nebyl Ing. Hájek při jednání Vrchního soudu v Praze schopen vysvětlit v čep skutečně spočívá inovace jeho patentu, stejně jako jakým způsobem dospěl k požadované částce zhruba 18 miliard. Celý spor ovšem velmi pravděpodobně vstoupí do české historie jako jeden z nejabsurdnějších soudů vůbec.
