IBM zaznamenala se svým superpočítačem další pozoruhodný úspěch. Po porážce G. Kasparova od počítače Deep Blue, kde ovšem k vítězství došlo v podstatě „brutální silou“ a v úloze poměrně algoritmicky prosté, je to v těchto dnech počítač Watson, který budí pozornost. Na stránkách ITbizu jste se mohli dočíst řadu informací o průběhu klání, podívejme se ale nyní na záležitost také trochu jinak.
Ivan Ondřej Straka
Ondřej absolvoval obor teoretická
kybernetika na jaderné fakultě
ČVUT. Dříve profesionálně působil
například jako specialista na
softwarové právo v agentuře DILIA,
redaktor časopisu Inside IT, či jako
zástupce šéfredaktora magazínu Click!
Na začátek malé shrnutí. IBM totiž nasadila Watsona (vtípek v titulku samozřejmě nevychází z toho, že by šlo o Watsona ze známých detektivek) ve vědomostní americké soutěži Jeopardy. Počítač v ní vystupuje bez asistentů, kteří by mu otázky převáděli do podoby jemu srozumitelné, pomáhali s odpověďmi a ty zase tlumočili.
Watson „poslouchá“ a rozeznává mluvenou řeč, analyzuje otázku a pojmy a jejich vztahy vyhledává v databázích. To bych si pořád ještě uměl představit. Jenže otázky v soutěži obsahují jinotaje, ironii a další vyjadřovací a významové prvky, se kterými si často má problém poradit i člověk. Ve Watsonovi je integrováno neskutečné množství různých algoritmů a technologií a člověk, který o počítačích něco ví, si maně sahá na hlavu, aby smekl.
Hlavním a vyřešeným problémem bylo ani ne tak vyvinout zmíněné technologie a postupy, ale sestavit je tak, aby ta neuvěřitelná hromada dat a nich získaných informací vydala na konci výsledek, aniž by se někde něco zacyklilo nebo šlo chybným směrem. Jen laik, jakým zřejmě moderátor soutěže je, se směje tomu, že Watson chybně zařadil Toronto mezi americká města. Watson zřejmě logicky předpokládal, že soutěží-li se v USA a otázka na reálie nespecifikuje jejich geografickou lokalitu, jde o Toronto ležící v USA. Tam se totiž s kanadským městem stejnojmenné sídlo nachází. Podobně je na tom třeba Praha, která v USA takéy existuje.
Watson v tomto případě člověka překonal stejně jako Deep Blue nejlepšího šachistu. Jenže na to doplatil, protože nedokonalý člověk samozřejmě umístí Toronto do Kanady a Prahu do České republiky. Jisté je, že kdyby to pravidla umožňovala, Watson by se milého Holmese zeptal, které z Toront má na mysli. Protože to nešlo, musel zvolit pro výběr správné varianty nějaké kritérium. A tady asi, troufám si tvrdit, počítače na člověka nemají.
Pokud jde o to, odpovědět na otázku, zda-li nás někdy v budoucnu čeká umělá inteligence jako z kyberpunkových románů, kde AI = expertní databáze veškerého zdigitalizovaného lidského vědění + perfektně fungující lidsý mozek, věřím tomu, že někdy budou moci pochopit a ocenit třeba vtip či slovní hříčku. Ale na problémy typu Toronto a jiné, kdy vlastně neexistuje ani pro člověka jednoznačné řešení, protože během jeho hledání si například změní parametry úlohy či její cíl, mít nebudou.