Přestože integrované obvody navržené a vyrobené v České republice slaví úspěch všude ve světě a poptávka po českých inženýrech roste, takže nehrozí neuplatnění, mladí lidé ve skutečnosti vůbec nemají zájem studovat související obory.
To alespoň tvrdí doc. Ing. Ivan Szendiuch, CSc., držitel ocenění „Fellow Award of the Society“ od International Microelectronics and Packaging Society v San Jose (USA) za zásluhy ve výzkumu a vzdělávání v oblasti mikroelektronických montážních technologií a založení a rozvoj výukové laboratoře na FEKT VUT v Brně.
Kdo za znepokojující situaci může?
Prvním velkým problémem je nepochybně nízké společenské postavení a malá prestiž mikroelektronických a elektrotechnických oborů. Tu za několik let nezměnila ani rostoucí poptávka společností po přílivu mladých odborníků v tomto oboru. Přitom tato poptávka je u mladých lidí dost často několikrát vyšší než v případě ostatních atraktivních a populárních oborů.
Pravdou přitom je, že české vysoké školství disponuje dobrou kontinuální tradicí kvalitních technických škol a mladí lidé tak mohou poměrně snadno získat kvalitní vzdělání v oborech, které možná neznějí příliš lákavě, ale uplatnění a ohodnocení v nich je mnohem zajímavější, než u jiných, na první pohled populárnějších oborů.
Trocha statistiky
Podle Českého statistického úřadu u nás v elektrotechnickém průmyslu včetně mikroelektroniky působí 1 200 společností, které zaměstnávají 163 tisíc lidí. Tržby odvětví dosahují 450 miliard korun a na celkové produkci veškerého průmyslu v České republice se tak podílí 14,6 procenty.
Tradice v samotném průmyslu – bude pokračovat?
Další velkou výhodou je určitá tradice tohoto oboru u nás a osobnosti vycházející z doby, kdy české firmy zaujímaly ve světě významné pozice. Příkladem může být i výše zmíněný docent Ivan Szendiuch, vědec vyučující na Ústavu mikroelektroniky FEKT a jeden z hlavních propagátorů mikroelektroniky mezi mladými u nás i ve světě působil ve vedoucích funkcích u řady tuzemských i zahraničních firem a dnes své zkušenosti předává studentům.
Na fakultě zajišťuje výuku předmětu – Mikroelektronika a technologie součástek v bakalářském studiu a Moderní mikroelektronické technologie v magisterském studiu. Tyto předměty se zabývají elektrotechnickým hardware, neboli základními principy výroby a použití elektronických součástek, obvodů a systémů v širším slova smyslu tak, aby absolvent získal přehled nejen o principech a podstatě jednotlivých součástek, ale i o jejich použití včetně integračních principů.
Výuková laboratoř na FEKT VUT v Brně
„Možná to zní záludně, ale je to v podstatě velmi jednoduché, jen je třeba si uvědomit všechny souvislosti“ je přesvědčen doc. Szendiuch. „každý z nás, i když to možná netuší, dochází s mikroelektronikou denně do styku – mobily, televize, iPhone, počítače a spousta dalších běžně používaných věcí jsou tvořeny z elektronických součástek. Má-li dojít k účelnému využití, je důležité vědět, jak s takovými věcmi zacházet. Aby bylo dosaženo spolehlivé funkce, měl by každý aspoň tušit, kde se elektronika vyskytuje a co lze od ní očekávat. Týká se to nejen návrhu, výroby a užívání, ale i likvidace, jež úzce souvisí s ekologií a světovou legislativou na ochranu životního prostředí. Jaké důsledky mají monitory, baterie a spotřební elektronika v komunálním odpadu by si měl uvědomit každý z nás. Proto je třeba navrhovat nové výrobky s vysokou jakostí, což znamená na vysoké technické úrovni, ale přitom levně a ekologicky tak, aby nám usnadňovaly život nejen v současnosti ale i v budoucnosti“ , dodává ještě.
Důkazem šikovnosti „českých ručiček“ mohou být například herní konzole Xbox 360 a PlayStation, většina mobilních telefonů Nokia nebo třeba hodinky Swatch – ty všechny řídí integrované obvody navržené a vyrobené v České republice. Málokdo také například ví, že se u nás nachází centrální servis počítačů Asus pro střední a východní Evropu a Severní Afriku a celá řada světově známých firem.