Restrikce mohly podkopat naděje Pekingu na vytvoření soběstačného polovodičového sektoru prostřednictvím SMIC.
Akcie největšího čínského výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corporation (SMIC) dnes na hongkongské burze odepsaly více než 20 procent a dostaly se nejníže od poloviny června. Investoři tak reagují na zprávu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje obchodní restrikce na tento podnik. Čínské ministerstvo zahraničí následně Spojené státy obvinilo, že „očividně šikanují“ čínské firmy.
Tržní hodnota SMIC se v důsledku dnešního propadu snížila asi o 28 miliard hongkongských dolarů (81 miliard Kč).
Mluvčí amerického ministerstva obrany podle Reuters minulý týden uvedla, že Pentagon ve spolupráci s dalšími úřady nyní rozhoduje o tom, zda je zapotřebí firmu SMIC zařadit na obchodní černou listinu. Americké podniky by v takovém případě nesměly čínské firmě dodávat své produkty bez získání licence.
SMIC přitom od amerických firem získává klíčová zařízení k výrobě čipů. Výzkumná společnost Jefferies odhaduje, že zhruba polovinu dodavatelů SMIC tvoří americké podniky.
Podle analytiků by restrikce mohly podkopat naděje Pekingu na vytvoření soběstačného polovodičového sektoru prostřednictvím SMIC a eskalovat napětí mezi Spojenými státy a Čínou. „Tato firma by se za několik let mohla zhroutit,“ uvedl analytik Mark Li ze společnosti Bernstein Research.
SMIC byla založena před dvaceti lety. Firma ale navzdory státní podpoře dál zaostává za tchajwanským konkurentem Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) z hlediska objemu výroby i z hlediska technologií, upozornila agentura Reuters.
Společnost SMIC o víkendu uvedla, že ji zpráva o případných restrikcích šokovala. Dodala, že je připravena s americkými úřady jednat a že doufá ve vyřešení jakéhokoliv nedorozumění.
Americké úřady podle médií zkoumají, zda SMIC hraje roli v čínském vojenském výzkumu, to však firma popírá. „Nejsme v žádném spojení s čínskou armádou,“ uvedla. Dodala, že její produkty jsou určeny výhradně pro civilní a komerční uživatele.
Na černé listině se nyní nachází více než 275 čínských podniků. Trumpova administrativa tuto listinu často využívá, aby vytvořila tlak na klíčová čínská odvětví. Loni Washington na černou listinu zařadil například čínského výrobce telekomunikačních zařízení Huawei.