Protipirátská organizace BSA znovu straší, že zahájí řízení se společnostmi, u kterých je podezření z možného užívání nelegálního softwaru. V průběhu listopadu by mělo obdržet obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru dalších 13 tisíc tuzemských firem.
Protipirátská organizace Business Software Alliance se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání, neboť se jí tato aktivita očividně poměrně vyplácí. Při poslední obsílce, která proběhla na jaře, revidovalo stav svých softwarových licencí 46 procent oslovených firem.
Podzimní protipirátské tažení tak navazuje na sérii jarních obsílek. „Zaměřuje se na firmy, které podezříváme či se domníváme, že tam dochází k pirátství. Vycházíme z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Zhruba polovina oslovených firem patří do kategorie společností, které jsou podle analýzy BSA vystaveny velkému riziku softwarového pirátství: „Jde o firmy s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující: „Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění,“ dodává Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.
V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla již třetím rokem o procentní bod. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.
K pořízení legálního softwaru firmy motivuje zejména strach ze ztráty bezúhonnosti manažerů a z finančních postihů.
„Manažeři se obávají hlavně záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. V Česku totiž zatím nelze postihovat firmu jako takovou, ale pouze jednotlivce,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
České soudy totiž postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let.
Průzkum BSA vyplývá z analýzy výsledků jarního legalizačního programu, který letos v květnu navazoval na obeslání 12 tisíc firem, které byly podezřelé z užívání nelegálního softwaru.
Finančních postihů se podle průzkumu BSA nejvíce obávají malé a střední firmy disponující 5 až 99 počítači. Společnosti s více než 100 počítači se bojí spíše poškození dobrého jména manažerů a firmy jako takové. „Větší firmy také nejčastěji vyjádřily obavy z bývalých zaměstnanců, které musely z různých důvodů propustit. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru,“ vysvětluje Hlaváč.