Společnost CCV Informační systémy uskutečnila na podzim mezi pracovníky logistiky z firem působících v oblasti rychloobrátkového zboží rozsáhlý průzkum zaměřený na logistické systémy, ukázallo se, že jen marginální procento společností jim rozumí a efektivně je využívá.
Pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů WMS (Warehouse Management System), logistická etiketa s SSCC kódem (Serial Shipping Container Code) je běžným nástrojem dokonce pouze u 8 % firem. Větší penetraci průzkum zaznamenal pouze u technologie EDI (Electronic Data Interchange) pro elektronickou výměnu obchodních a logistických dokladů, konkrétně se jedná o 45 % firem. Naprostá většina zjištění průzkumu potvrdila, že potenciál pro nasazení speciálních systémů pro řízení skladů je jak v české, tak i slovenské logistice až nečekaně velký.
Pro získání představy o skladových potřebách a logistických procesech byla jedním ze zkoumaných parametrů výzkumu otázka určující rozsah skladovaného zboží. „Ukázalo se, že 60 % firem skladuje více než 1000 skladových položek a více než 500 položek skladuje 78 % firem. Logicky bychom u těchto firem předpokládali vybavenost pokročilými systémy pro řízení skladů či využití EDI komunikace s obchodními partnery. Ve skutečnosti je jejich vybavenost těmito technologiemi nízká,“ prohlašuje Petr Ondrášek, ředitel pro marketing a strategický rozvoj ze společnosti CCV Informační systémy.
Jedním z nečekaných zjištění výzkumu je i odhalení v praxi poměrně rozšířeného omylu. Řada dotazovaných logistiků totiž neví, co lze skutečně označovat jako systém pro řízení skladu – WMS. Na vině jsou však z velké části sami dodavatelé softwarů, kteří pod pojmem „řízení skladů“ nasazují v podstatě systémy pro skladovou evidenci s malou přidanou hodnotou pro optimalizaci skladových činností. V případě, že společnost, která plánuje zavést skladový software, nemá k dispozici systémového logistika, dochází mnohdy k záměně systému řízeného skladu (WMS) s adresným skladovým systémem, který je dnes již integrovanou součástí každého většího ERP systému.
Nedostatky v chápání úlohy WMS vysvětlují, proč na otázku, zda firma využívá systém pro řízení skladů, odpovědělo kladně takřka 70 % respondentů. Teprve následující dotazy odhalily, že se většina těchto respondentů mýlí. Na dotaz, zda je adresný systém skladování provázaný s podnikovým systémem, odpovědělo kladně už pouze 16 % respondentů.
Kontrolními dotazy tak bylo ověřeno, že pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů (WMS), u něhož například dochází k automatickému určování skladové adresy při skladových operacích, k optimalizaci operací podle priorit logistické strategie, k výběru nejstaršího zboží podle balení či váhy zboží a ke 100% fungování skladu i v nepřítomnosti vedoucího skladu. Systém pro optimalizaci dopravy TMS (Transport Management System) pak podle odpovědí využívá pouze 12 % firem.
označila nadpoloviční většina respondentů (63 %) na prvním místě jako největší problém propojitelnost jednotlivých IT systémů. Logistický manažer velice často zápasí s několika proprietárními systémy a různými rozhraními protistran. Příslušné firmě pak schází přehled a okamžitá dosledovatelnost zboží. Teprve na dalších místech se umístily na téměř stejné úrovni produktivita lidí ve skladu, reklamace a nárazovost poptávek. Tyto problémy umocňuje skutečnost, že pro 73 % českých firem představuje nezbytnou podmínku pro práci v jejich skladu zbožíznalství, což v praxi znamená velkou závislost na lidských zdrojích a mimo jiné velmi obtížně řešitelné nárazové vykrytí poptávek nekvalifikovanou pracovní silou.