Podle operátorů vygenerování konkrétní vzpomínkové mapy trvá po obdržení žádosti několik desítek minut.
Chytrá karanténa využívá data z mobilních sítí zatím jen z malé části. Stát si u operátorů od dubnového spuštění systému do poloviny července vyžádal 615 vzpomínkových map. Systém operátorů je však schopen generovat desetitisíce těchto údajů. ČTK to včera řekl výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Pochybnosti o fungování chytré karantény už vyjádřila opozice i někteří členové vlády.
Všichni tři operátoři se na fungování chytré karantény podílejí prostřednictvím lokalizačních údajů do vzpomínkových map. Ukazují místa, v nichž se pohyboval nakažený člověk. Hygienici tato data využívají při vyhledávání lidí, kteří se s nakaženým mohli dostat do kontaktu. U operátorů si je žádá ministerstvo zdravotnictví. Vydávání údajů je ovšem podmíněno předchozím souhlasem účastníka. Podle operátorů vygenerování konkrétní vzpomínkové mapy trvá po obdržení žádosti několik desítek minut. Dosud podle nich žádné technické problémy nenastaly.
Systém je podle Grunda plně automatizovaný a operátoři jsou z něj schopni vygenerovat i desetitisíce vzpomínkových map podle poptávky státu. Takové podle Grunda byly i původní předpoklady fungování systému chytré karantény. Ministerstvo však dosud zažádalo o tyto údaje jen v 615 případech.
Do projektu jsou zapojené i banky. „Na systému chytré karantény se podílí od jejího spuštění v souladu s příslušným mimořádným opatřením ministra zdravotnictví. Nezaznamenáváme žádné významnější problémy, systém se již technologicky ‚usadil‘ a běží kontinuálně a prakticky bezporuchově,“ řekla ČTK Andrea Trudičová z České bankovní asociace.
„Od května jsme tyto údaje s klientovým souhlasem poskytli přibližně ve stovce případů. Za poslední měsíc jde o jednoho až dva klienty denně,“ uvedla mluvčí Air Bank Jana Karasová. Raiffeisenbank žádná data zatím neposkytla, podle mluvčí Petry Kopecké nebyla požadována.
Chytrá karanténa má zlepšit vyhledávání lidí, kteří se setkali s nakaženými koronavirem, například právě za pomoci dat z mobilních telefonů nebo údajů bank. Pochybnosti o funkčnosti projektu vyjádřili nejen opoziční politici, ale i členové vlády. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se nedaří dostatečně propojit IT systémy a hygienické stanice, které postupně musejí přejít na modernější metody fungování. Vláda se dnes dohodla na vzniku nové Rady vlády pro zdravotní rizika, jež bude na chytrou karanténu dohlížet. Logistiku systému by měla převzít armáda, ministerstvo zdravotnictví by pak mělo dál rozhodovat o odborných záležitostech, jako jsou epidemiologická opatření.