ČTÚ zpochybňuje studii O oligopolu mobilních operátorů

Český telekomunikační úřad si nechal vypracovat interní analýzu studie Informačního institutu O selhání ČTÚ: oligopol mobilních operátorů a snaží se jí rozmetat na cucky.

Srovnání evropských cen, Zdroj: Quarterly Voice Metrics, Analysis Mason Limited, August 2011.

„Studie se vyznačuje poměrně značnou neznalostí evropského regulačního rámce, zákona o elektronických komunikacích a kompetencí Rady a předsedy Rady ČTÚ. ČTÚ rovněž upozorňuje, že autoři textu se uchylují k zatajování nehodících se faktů a ke zkreslování či uvádění neúplných údajů vytržených z kontextu,“ prohlašuje PhDr. František Malina, tiskový mluvčí úřadu.

Informační institut seznámil média se svojí studií 1. března 2012, ta byla prezentována Petrem Cibulkou a její uvedení přišel podpořit také poslanec Aleš Rádl a ekonom Pavel Kohout. Právě z podezřelé aktivní podpory některých vlivných politiků se okamžitě vyrojily spekulace o provázání Institutu s konkrétní politickou stranou, nebo lobbistickou skupinou.

Studie například tvrdí: Mobilní trh v ČR se podstatně liší od obdobných trhů v členských zemích EU. Za nízkou konkurenci na trhu, resp. oligopol stávajících operátorů, může ČTÚ protože není dostatečně aktivní.

ČTÚ k tomu ale dodává: Trh mobilní komunikace je z hlediska počtu síťových operátorů strukturován obdobně jako v EU. V polovině zemí EU působí na trhu 4 MNO, tj. operátoři sítě, kteří mají k dispozici příslušné spektrum a provozují mobilní síť. V necelé třetině zemí působí na trhu 3 MNO a ve zbývajících zemích nalezneme 5–6 MNO (z toho ve dvou 9 MNO).

Jiným ukazatelem stavu trhu je procentní podíl na trhu pro dva největší MNO. Tento ukazatel se pohybuje u zemí EU v posledních letech v průměrné výši 76 % a stejný ukazatel u ČR se pohybuje kolem tohoto průměru.

Je tedy platné jen tvrzení, že v ČR funguje přirozený oligopol 3 MNO, což ovšem platí i pro všechny ostatní země EU, neboť i 4 MNO tvoří přirozený oligopol.

(Pozn. redakce: Je ale také pravda, že na mobilním trhu v ČR chybí tzv. virtuální operátoři, kteří oligopol dále rozmělňují).

Druhá teze: ČTÚ je odpovědný za nízké rozšíření a kvalitu 3G služeb (tzv. UMTS).

ČTÚ říká: Materiál uvádí zastaralá data o pokrytí populace, resp. území službami 3G. A data k podpoře tvrzení o údajné nízké kvalitě služeb 3G neuvádí vůbec.

Ttřetí teze: *V roce 2005 byla ČTÚ vypracována analýza trhu, která označila tehdejší „trh č. 15 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích“ jako dostatečně konkurenční a v roce 2006 byl regulační trh „Originace volání“ zrušen. *

ČTÚ: V 1. cyklu analýz relevantních trhů byl v roce 2006 skutečně trh č. 15 – „Přístup a původ volání (originace)“ – vyhodnocen v souladu s platnou celoevropskou metodikou a tendencemi na trhu jako trh konkurenční. Tento závěr byl i odsouhlasen ČTÚ na ochranu hospodářské soutěže a notifikován u EK. Ke stejnému závěru na základě srovnatelných postupů došla drtivá většina regulačních úřadů v celé EU. Závěr ČTÚ tedy nebyl nijak výjimečný.

Čtvrtá teze: *Snižování propojovacích poplatků ČTÚ uvádí jako svůj počin na ochranu spotřebitelů. Pravda je ale taková, že ke snižování propojovacích poplatků nedošlo z iniciativy ČTÚ, ale až na základě tlaku EK. Navíc ČTÚ zvolil plán postupného snižování propojovacích poplatků rozložený do let 2009–2011. ČTÚ žádné další plány na snižování propojovacích poplatků nemá. *

ČTÚ: Regulace terminačních poplatků je jedním z regulačních opatření, které ČTÚ uplatňuje dlouhodobě, a to dokonce již před přijetím zákona o elektronických komunikacích v roce 2005.

V rámci I. cyklu analýz relevantních trhů (2006) ČTÚ uložil regulaci terminačních cen. Doporučení EK ke kalkulaci terminačních cen na trhu ukončování volání bylo přijato v roce 2009. ČTÚ zvolil postup jako většina národních regulačních orgánů, tj. stanovil ad hoc dlouhodobý plán snižování terminačních cen a zároveň zahájil práce na vytvoření modelu (tzv. model „pure“ LRIC), podle kterého bude postupovat při stanovení této velkoobchodní ceny od 1. ledna 2013 zcela v souladu s příslušným doporučením EK.

Pokud jde o zmíněné mezinárodní srovnání cen – ČTÚ jej provedl metodikou zohledňující chování a spotřebu českých zákazníků, jak je mu známé z informací o charakteru provozu. Není pravda, že by při uvedeném srovnání došlo k nějakým „hrubým“ metodickým pochybením, naopak ČTÚ zcela transparentně svůj postup vysvětlil.

A jaký je z toho všeho závěr? ČTÚ rozhodně kritiku zasluhuje, jenže měla by být přinejmenším fundovaná.

Exit mobile version