Spolková republika v nynější aukci draží licence k celkem 41 frekvenčním blokům v pásmech okolo 2000 MHz a mezi 3400 až 3700 MHz.
Dražba frekvencí pro komunikační síť páté generace (5G) zatím v Německu vynesla 5,4 miliardy eur (139 miliard korun). Výnosy jsou tak vyšší, než se očekávalo. Přesto ale stále častěji zaznívá kritika na zvolený postup. Podle mnohých by totiž bylo lepší získat méně peněz z aukce výměnou za přísnější pravidla pro telekomunikační společnosti.
Firmy, které se aukce účastní, tedy Deutsche Telekom, Vodafone, Telefónica a také 1&1 Drillisch, budou mít za úkol síť 5G budovat tak, aby do konce roku 2022 bylo rychlým mobilním internetem pokryto 98 procent německých domácností. Vztaženo na plochu to ale podle odhadů může znamenat, že deset až 20 procent Německa takovým internetem pokryto nebude. A právě to je předmětem kritiky.
„Bylo chybou soustředit se na domácnosti. Tím znovu skončíme u toho, že v Německu budou místa bez pokrytí,“ je přesvědčen mluvčí opozičních svobodných demokratů (FDP) pro hospodářskou politiku Reinhard Houben. Naráží tak na to, že dnes nemalé části Německa trpí tím, že je v nich signál velmi slabý, nebo dokonce zcela k nenalezení. Týká se to především řídce obydleních oblastí, jak si velmi rychle všimne třeba návštěvník severoněmeckého Meklenburska-Předního Pomořanska.
Správným řešením by mělo podle Houbena být to, že by stát frekvenční bloky vydražil velmi levně, za to ale firmám uložil, aby rychlý internet vybudovaly plošně. Kritika zaznívá i ze strany Zelených, podle nichž vyšší náklady v aukci povedou k vyšším cenám pro zákazníky i pomalejší výstavbě sítě. Navíc by se podle nich peníze získané aukcí měly využít výhradně pro podporu internetu na venkově, nikoliv na rozvoj sítě optických vláken v celé zemi.
Spolková republika v nynější aukci draží licence k celkem 41 frekvenčním blokům v pásmech okolo 2000 MHz a mezi 3400 až 3700 MHz. Počítalo se s tím, že akce vynese tři až pět miliard eur, což se už nyní podařilo překonat. Deník Handelsblatt očekává se, že do výstavby sítě nové generace, která má být zhruba 100krát rychlejší než síť 4G, každá ze společností v příštích letech investuje kolem 50 miliard eur (1,29 bilionu korun).
Výstavba sítě 5G, která je nezbytná například pro budoucí komunikaci samořízených aut, je v Německu velmi sledovaná i proto, že zatím není jasné, do jaké míry se do ní zapojí čínská společnost Huawei. Na to, aby se firma výstavby nemohla účastnit, tvrdě tlačí Spojené státy, podle nichž Huawei představuje bezpečnostní riziko.
Toto přesvědčení sdílí i někteří němečtí bezpečnostní činitelé. Zatím se ale zdá, že vláda firmu nevyloučí přímo. Chce však stanovit přísná bezpečnostní pravidla. Skupina Deutsche Telekom se už kvůli kauze loni rozhodla přezkoumat svou strategii výběru dodavatelů vybavení pro telekomunikační sítě.