Objevily se i obavy, že lidé, zejména v dobách krize, začnou přesouvat úspory do digitálních eur.
Občané eurozóny očekávají, že připravované digitální euro, na němž pracuje Evropská centrální banka (ECB), bude soukromé, bezpečné a levné. Ukázal to průzkum, jehož výsledky včera ECB zveřejnila. ECB připravuje elektronickou formu hotovosti, která by doplnila bankovky a mince a zároveň omezila konkurenci. Tu pro klasické peníze představují digitální měny, jako je bitcoin, tether nebo později i diem, na které pracuje Facebook.
Průzkum ukázal, že pro soukromé osoby i profesionály je hlavní prioritou soukromí při platbách. To je rovněž klíčový znak hotovosti, u kterého se ale část respondentů obává, že při přechodu na digitální měnu zmizí.
„Respondenti od digitálního eura chtějí hlavně soukromí (43 procent), bezpečnost (18 procent), použitelnost v celé eurozóně (11 procent), žádné další náklady (devět procent) a použití off-line (osm procent),“ uvedla ECB ve zprávě, kde představila výsledky veřejné konzultace.
Digitální euro držitelům umožní přímou vazbu na ECB, takže bude bezpečnější než účet v jakékoliv komerční bance nebo než digitální peněženka. To vedlo i k obavám, že lidé, zejména v dobách krize, začnou přesouvat úspory do digitálních eur. Mohli by tak zhoršit situaci bank či dokonce převrátit vzhůru nohama podnikatelský model finančního sektoru, poznamenala agentura Reuters.
Veřejná konzultace také ukázala, že polovina respondentů podporuje zavedení pravidla, podle kterého by každý občan mohl vlastnit jen předem stanovený maximální počet digitálních eur, nebo aby existoval mechanismus, kdy zůstatek nad stanovenou výši bude podléhat penalizaci.
Dvě třetiny respondentů uvedly, že elektronické peníze by měli nabízet zprostředkovatelé ze soukromého sektoru a že by tyto peníze měly být integrovány do současného platebního systému. Čtvrtina respondentů rovněž chtěla, aby se elektronické peníze nabízely formou „chytré karty“ nebo aplikace v mobilním telefonu, aby šly utrácet off-line.
Návrh digitálního eura je stále v počáteční fázi, a proto se jeho zavedení v platebním styku neočekává dříve než za čtyři až pět let. Jiné centrální banky ve světě pracují na podobných projektech, Čína už například spustila i pilotní programy.