Výzkumníci z National University v Soulu přišli s technikou, která by pro pohyb miniaturního zařízení měla využívat gradient vlhkosti. Zdá se to být trochu krkolomné (třeba ve srovnání s přímo se nabízejícími rozdíly teplot), ale samozřejmě – energii lze získávat z libovolné nerovnováhy v prostředí.
Původní inspirací údajně byla borovicová šiška nebo jiné systémy semen rostlin, které se „pohybují“ tím, že ve vlhkém prostředí nabobtnají. Semeno se skládá ze dvou vrstev, jedna dokáže změny vlhkosti rozpoznávat, druhá jejím účinkem mění objem. Výsledně se podle změn vlhkosti může systém ohýbat a zase narovnávat – konat mechanickou práci. Ho-Young Kim a jeho kolegové National University v Soulu informovali o miniaturních robotech pracujícím na stejném principu. Rostlinné struktury se takto pohybují jen velmi pomalu, nicméně pomocí nanočástic na aktivní vrstvě lze kinetiku urychlit. Robot navíc dostal miniaturní nohy, takže se může přesouvat všemi směry, je programovatelný.
Výhodou technologie má podle autorů výzkumu být, že gradienty vlhkosti jsou prakticky všudypřítomné. V přírodě je větší vlhkost v noci než za dne, tomu za soumraku nebo úsvitu odpovídá prostorový gradient, čehož používají k pohybu právě i semena (aby se „zahrabala“ do země). Lidé navíc vydechují vlhký vzduch, kůže je vlhčí než okolní vzduch (a různé kusy kůže jsou vlhké různě), takže strojek by se takto mohl pohybovat po pokožce. Uvažuje se o medicínských aplikacích, miniaturní roboti by mohli např. po nás lézt sem a tak, čistit rány nebo dokonce vyhlazovat vrásky.
Zdroj: ScienceDaily