Prodejci se obávají, že pokud lidé z jiného unijního státu za zboží nezaplatí, bude složité peníze vymáhat.
Stále více lidí v Evropské unii nakupuje přes internet, mnohdy z jiných členských států. Zároveň se ale maloobchodní prodejci často obávají své působení na internetu rozšiřovat a nabízet i jinde v unii. Podle srovnávacího přehledu podmínek pro spotřebitele, který dnes v Bruselu představila eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová, jsou důvodem hlavně obavy z odlišných daňových pravidel, z podvodů a z toho, že pokud lidé z jiného unijního státu za zboží nezaplatí, bude složité peníze vymáhat.
V posledních deseti letech se podíl Evropanů, kteří nakupují online, téměř zdvojnásobil z 29,7 procenta v roce 2007 na 55 procent letos. Od loňska vzrostla o 12 procentních bodů míra důvěry spotřebitelů v nákupy od maloobchodníků se sídlem ve stejné zemi a o 21 procentních bodů v případě nákupů z jiných členských států EU.
„Spotřebitelé už nyní nákupům přes internet důvěřují více. A my jsme pro ně zajistili rychlý postup, jak získat své peníze zpět, pokud nastanou potíže, a to i při nákupech z jiné země. Nyní potřebujeme motivovat více podniků,“ poznamenala dnes Jourová.
Zákazníci se ale dál potýkají s překážkami, když se snaží nakupovat od internetových prodejců se sídlem jinde unii. Například 13 procent respondentů uvedlo, že jejich platba byla zamítnuta, a desetině zákazníků prodejce odmítl zboží dodat do jejich země.
V případě problému si přitom stěžují daleko více občané států ze severu a západu EU než z východu a jihu. Stížnost v případě problému například podá 94,5 procenta Finů, ale jen 55,6 procenta Bulharů. Rozdíly v oblasti rizika nekalých obchodních praktik jsou rovněž značné: setkalo se s nimi 40,9 procenta Chorvatů, ale pouze 3,4 procenta Rakušanů.
Jen čtyři z deseti obchodníků, kteří už nyní prodávají on-line, uvedli, že v příštím roce zvažují prodej na domácím trhu i přes hranice.