Regulační orgány šesti velkých zemí Evropské unie mají problém s tím, jak Google nakládá s osobními daty uživatelů. Mezi „problémové země“ patří tradičně Francie a Německo, přidala se ale také Británie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko.
V loňském roce Google, který vlastní slepenec vlastních i koupených produktů, jež měly různé způsoby nakládání s osobními údaji, sjednotil 60 směrnic pro nakládání s osobními údaji do jediného rámce. Přestože si společnost stojí za tím, že jde o legální zeefektivnění firemních pravidel a procedur, regulační orgány jsou jiného názoru. Změna prý nepřináší z pohledu soukromí uživatelů žádné zlepšení (uživatelé například stále nevědí, jaké informace o nich firma uchovává a jak dlouho) a navíc nový rámce, který neodsouhlasili při registraci do služeb, nemají možnost odmítnout. Na neslučitelnost změn s některými evropskými právními rámci již loni upozornila eurokomisařka Viviane Redingová.
Problémy sloučit korporátní představu o nakládání s uživatelskými daty s pohledem úřadů, které dohlížejí nad nakládáním s občanskými daty, již dokonce dohnaly k rezignaci dosavadní googlí ředitelku pro uživatelské soukromí a jeho ochranu při vývoji nových produktů, Almu Whittenovou. Ta působí ve společnosti již desátým rokem a její krok tak mohl poněkud překvapit.
Nátlak, který je na Whittenovou vyvíjen přitom není první zkouška ohněm, které Whittenová čelí. V uplynulých třech letech například řídila celou obranu Google v kauze sběru nešifrovaných uživatelských dat (Wi-Fi wardrivingu) během tvorby podkladů pro Street View. Whittenovou pravděpodobně nahradí Lawrence You, mimo jiné někdejší zaměstnanec Apple.