Pravda, jedná se zatím o prototyp, ale význam technologie to nikterak nesnižuje, obzvlášť s přihlédnutím k dalším optickým technologiím, které „Velká modrá“ oznámila v posledních dvou letech.
Zatímco samotná tvorba jednoduchých optických čipů dnes již myslitelná je a mnohé se v praxi používají, dlouhodobý problém zůstává v tom, jak umístit dostatečné množství vysílačů, přijímačů a jejich optických linků na extrémně malou plochu. Právě v tom totiž leží budoucnost navyšování jejich rychlosti, celé kouzlo se jmenuje paralelizace. Jednu z praktických ukázek, že to možné je, představuje nový optický transceiver na jednom čipu, který dokáže komunikovat rychlostí 960 Gbps.
Sama IBM tvrdí, že jde o čip ve fázi prototypu a v dohledné době bychom se mohli dočkat mnohem výkonnějších. Oproti dnes používaným jednočipovým transceiverům pro paralelní optickou komunikaci má čip od IBM čtyřnásobný počet kanálů a osminásobnou celkovou rychlost.
Čip je interně přezdíván Holey Optochip, důvodem je 48 děr, kterými je provrtán kvůli vedení optických vláken k laserům a fotodetektorům. K výrobě čipu byl použitý 90-nm výrobní proces, VCSEL lasery a vertical cavity surface emitting laser a běžné fotodetektory. Vzhledem k tomu, že se jedná o běžně dostupné technologie, mohl by se první komerční optický čip objevit na trhu již za pár let.
V praxi lze čip využít k rychlé komunikaci na krátkou vzdálenost (do 150 m), tedy například v superpočítačích či páteřních síťových prvcích. Jeden laser čipu komunikuje rychlostí až 20 Gbps, celkem čip vysílá data maximální rychlostí 480 Gbps a stejná kapacita je vyhrazena také pro příjem, dohromady se tedy dostáváme na necelý 1 Tbps kapacity. Čip má velikost 5.2 mm x 5.8 mm a provozní spotřebu 4,7 Wattu.