Jihomoravské inovační centrum věří, že trh s nanotechnologiemi poroste. Proto investuje do firmy NenoVision.
JIC získává 2,5 procenta v mladé firmě vzešlé z výzkumu na brněnském CEITEC VUT. Startup umí jednoduše propojit zobrazení ze dvou typů mikroskopů a tím zpřesnit a zároveň urychlit práci se vzorky. Firma díky tomu bude moci vyrobit několik ukázkových zařízení a umístit je k referenčním zákazníkům.
„V České republice se příliš nedaří komercionalizovat výsledky výzkumu a zároveň motivovat a udržet u nás kvalitní vědce. Univerzitních spin-offů vzniká málo a soukromí investoři se do nich zdráhají investovat. NenoVision je přitom příkladem toho, že to jde. Zakladatelé skvěle propojují akademické know-how a podnikatelského ducha na velmi slušné úrovni,“ uvádí ředitel JIC Jiří Hudeček. NenoVision na JIC prošel programem pro začínající podnikatele JIC ENTER a brzy po té se stal vůbec prvním spin-offem CEITEC VUT.
Zařízení LiteScope od firmy NenoVision propojuje dvourozměrný obraz z elektonového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil. S takovou přesností a zároveň v reálném čase toto zbrazení údajně žádné jiné zařízení na světě neumí. Vidět hloubku i členitost miniaturních vzorků je přitom klíčové pro výzkum solárních článků nebo mikročipů.
Toto řešení zlepšuje možnosti elektronové mikroskopie. Třetina celosvětové produkce tohoto typu přístrojů se vyrobí právě v Brně. Trh s elektronovými mikroskopy navíc dál roste se zvyšujícími se nároky výzkumu v oblasti nanotechnologií a biotechnologií. LiteScope může najít své využití v polovodičovém, automobilovém a strojírenském průmyslu.
Dle analýz Frost & Sullivan se v roce 2016 prodalo asi 4 100 kusů elektronových mikroskopů, v roce 2020 by to mělo být až 5 700 kusů. Pracoviště navíc přístroje zhruba po osmi letech obměňují. Cílem NenoVision je prodávat desítky kusů své zařízení ročně.
LiteScope vyjde na jednotky milionů korun. Prvním pracovištěm, které jej koupilo, je Fyzikální ústav Akademie věd ČR. „Spolupracujeme s CEITEC VUT a vznik zařízení LiteScope jsme vzrušeně sledovali z povzdálí. Když se objevila možnost mít jedno také na našem pracovišti, nebylo nad čím přemýšlet. Jeho výhodou je kromě modularity a kvality zobrazení také to, že umí pracovat ve tmě. To se hodí při zkoumání fotoodezvy nanostruktur tenkovrstvých solárních článků,“ vysvětluje vedoucí vědecký pracovník Antonín Fejfar z Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur. Tenkovrstvé fotovoltaické články mají oproti deskovým výhodu v podstatně nižší spotřebě křemíku a jednodušším výrobním procesu.