Komora daňových poradců vyjádřila výrazné pochybnosti ohledně návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb, který byl předložen k projednání vládě. Celý koncept je podle Komory problematický z hlediska mezinárodních závazků České republiky k omezení dvojího zdanění zahraničních společností. Ačkoliv na tento problém Komora v rámci připomínkového řízení opakovaně poukazovala, neexistuje žádné stanovisko nezávislé odborné autority, která by vyvrátila obavu z konfliktu mezi návrhem a existujícími mezinárodními smlouvami. Přitom na tomto konfliktu mohou zahraniční společnosti postavit svoji obranu proti povinnosti platit novou digitální daň.
Člen Prezidia Komory daňových poradců, Martin Kopecký, k tomu uvedl: „I přes opakované návrhy Komory zákon neumožňuje, aby dotčené společnosti získaly formou závazného stanoviska od daňové správy informaci o tom, jak mají ve sporných případech postupovat. To se týká například vymezení pojmu „mnohostranné digitální rozhraní“, kterým mohou být jakékoli elektronické platformy, prostřednictvím kterých lze nabízet nějaké plnění. Jestliže stát trvá na zavedení této daně, měl by daňovým subjektům podat pomocnou ruku a závazně jím říci, jak mají v této, zcela nové oblasti, postupovat.“
Člen Prezidia Komory, Jiří Nesrovnal, k tomu dodává: „I přes zásadní připomínku a nesouhlas Komory návrh zákona zavádí pouze jednoměsíční lhůtu mezi tím, kdy zákon začne platit, a kdy začne být účinný. Lhůta je tak zejména s ohledem na předmět zdanění, rozsah evidenčních povinností a komplikovanost informačních systémů velkých společností, naprosto nereálná.“ Přitom například lhůta pro zavedení elektronické evidence tržeb, která je z obsahového hlediska nepoměrně jednodušší, byla alespoň tříměsíční.
I když zákon do velké míry vychází z návrhu směrnice o digitální dani, která byla na úrovni EU odmítnuta, budí jeho obsah i plánovaná rychlost jeho zavedení velké obavy. Kopecký k tomu dodává: „Dokud nebude panovat shoda o zdanění digitální ekonomiky mezi hlavními světovými lídry, bude efekt nové daně velmi nejistý. Navíc tato daň může být přenesena na uživatele digitálních služeb v České republice prostřednictvím zvýšení cen za jednotlivé produkty.“
Stát má podle Komory nepochybně právo zavést novou daň. Nemělo by však docházet k tomu, že se daňový systém bude komplikovat a poplatník, i když bude chtít plnit řádně své povinnosti, nebude vědět, jak má postupovat. „Obáváme se, že digitální daň v předložené podobě k těmto negativním důsledkům povede,“ uzavřel Nesrovnal.
