Kosovská vláda v úterý ve snaze omezit spotřebu elektřiny zakázala energeticky náročnou těžbu kryptoměn. S odvoláním na ministerstvo hospodářství a energetiky to napsala agentura Reuters. Země se kvůli výpadkům ve výrobě energií potýká s nejhorší energetickou krizí v historii. Těžit kryptoměny se díky nízkým cenám energie v posledních letech rozhodlo mnoho mladých Kosovanů.
Vzhledem k výpadkům uhelných elektráren a vysokým dovozním cenám energie byly kosovské úřady minulý měsíc nuceny omezit dodávky elektřiny. V prosinci vyhlásily na 60 dní výjimečný stav, který vládě umožnil vyčlenit více peněz na dovoz energie, zavést další omezení dodávek a nová zpřísněná opatření.
Těžba kryptoměn je na vzestupu v severní části Kosova obývané převážně etnickými Srby. Ti kosovský stát neuznávají a odmítají za elektřinu platit.
Země s 1,8 miliony obyvatel nyní dováží více než 40 procent spotřebované energie. Vysoká poptávka panuje v zimním období, kdy lidé elektřinu využívají hlavně k vytápění.
Jeden těžař sdělil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že platí za elektřinu přibližně 170 eur (4192 Kč) měsíčně. Těžbou kryptoměn pak získává kolem 2400 eur (59.192 Kč) za měsíc.
Kryptoměny se v začátcích těžily přes počítačové procesory. Později těžaři přešli na grafické karty, ale v současnosti se u velké části kryptoměn využívají výkonné ASIC čipy, které jsou optimalizované pro spotřebu energie.
Nejznámější kryptoměna bitcoin spotřebuje za rok asi dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi třicet největších spotřebitelů elektrické energie.
