Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásí na přelomu letošního a příštího roku třetí výzvu pro zvýšení dostupnosti vysokorychlostního internetu v Česku. Na vybudovaní potřebné infrastruktury v odlehlých oblastech bude k dispozici jedna miliarda korun. Na včerejší tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Jeho náměstek Marian Piecha doplnil, že výzva bude kompletně pokryta z evropských peněz.
První výzvu vypsalo MPO v roce 2017. Kvůli nevhodně nastaveným podmínkám se přihlásili jen tři zájemci o dotaci v celkovém objemu řádově desítek milionů Kč. Druhá výzva byla vyhlášena letos v únoru. Ministerstvo na začátku července uvedlo, že v ní obdrželo 40 žádostí o dotace v celkovém objemu 1,1 miliardy korun.
Havlíček dnes uvedl, že v ČR je stále víc než 7000 takzvaných bílých míst, tedy sídelních oblastí bez vysokorychlostního internetu, což je jedna třetina všech obcí a jejich částí. Připravovaná výzva má cílit na zhruba 3000 bílých míst. Vysokorychlostní internet podporuje stát podle ministra i jinak, využít lze například zvýhodněné finanční úvěry v programu Expanze prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.
„Do roku 2023 bychom měli pokrýt všechna bílá místa. Bavíme se ale o 30 megabitech za sekundu (Mbit/s) a je docela možné, že v té době už budou zase vyšší požadavky, takže začneme tvořit novou mapu, která bude respektovat nebo reflektovat požadavky třeba na 100 megabitů za sekundu,“ řekl ČTK ministr.
Podle průzkumu z letošního července a srpna, kterého se zúčastnilo téměř 9000 respondentů, 44 procent obyvatel České republiky není spokojeno s rychlostí, respektive se spolehlivostí, připojení k internetu, který využívají. Přičemž 35 procent lidí má maximální rychlost připojení do 30 Mb/s, uvedl Piecha.
Z průzkumu, který MPO realizovalo ve spolupráci se společností Grant Thornton Advisory (GTA), podle náměstka dále vyplývá, že téměř 46 procent obyvatel je ochotných si za rychlý internet (nad 500 Mb/s) připlatit. „S daty budeme samozřejmě dále pracovat, budou sloužit jako jeden z podkladů pro nový Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí (2020+),“ dodal Piecha.
Takzvaná bílá místa jsou ta, kde je vysokorychlostní přístup na internet možné zajistit na méně než 40 procentech adres. MPO dnes připomnělo, že v roce 2015 podnikatelé deklarovali, že vybudují infrastrukturu pro vysokorychlostní internet v 5806 základních sídelních jednotkách, vybudována však byla jen ve 2539 z nich.
Mnoho investičních plánů se především v odlehlých oblastech nerealizovalo, a to kvůli vysokým investicím a nízké rentabilitě či zdlouhavému povolovacímu procesu – na tato místa se proto zaměřovala, zaměřuje a má do budoucna zaměřit státní podpora, tedy dotace MPO, podotkl úřad. Za vysokorychlostní se internet považuje v případě, že rychlost připojení je alespoň 30 Mbit/s. Původně si měli operátoři rozdělit na pokrytí méně internetově rozvinutých oblastí až 14 miliard korun, podle Piechy šlo ale o ambiciózní plán a nakonec si do značné míry pomohl sám trh.
