Stěžují si na ni republikánští i demokratičtí politici USA, analytici poukazují na její rezervy, ovšem kdyby úplně zmizela, mohlo by to znamenat konec internetu, jak jej dnes známe. Zhruba takto lze shrnout problém více než 20 let staré americké právní úpravy, která zbavuje poskytovatele internetových služeb odpovědnosti za obsah nahraný uživateli. „Oddíl 230“ přitahuje stále větší pozornost a jak končící prezident Donald Trump, tak jeho nástupce Joe Biden se vyjádřili pro jeho zrušení. Realistické řešení je ovšem v nedohlednu.
Ustanovení, které umožňuje Facebooku, YouTube nebo Wikipedii fungovat ve stávající podobě, vznikalo v době, kdy žádná z těchto platforem neexistovala. Americký Kongres jej schválil v roce 1996 jako součást zákona namířeného především proti pornografickému obsahu na internetu.
Klíčová pasáž sekce 230 (celé znění zde) zní takto: „S žádným poskytovatelem či uživatelem interaktivní počítačové služby nebude zacházeno jako s vydavatelem či mluvčím jakýchkoli informací dodaných jiným poskytovatelem informačního obsahu.“ Akademik Jeff Kosseff v názvu své loňské knihy normu popisuje jako „26 slov, která stvořila internet“, deník The New York Times (NYT) o ní píše jako o nejdůležitějším zákoně ošetřujícím projev na internetu.
Senátor Ron Wyden, který se na vzniku opatření podílel, popsal jeho dvojí efekt jako vytvoření „meče a štítu“ pro internetové portály. Protože nejsou brány jako vydavatelé uživatelských příspěvků, ale spíše jako jejich distributor, nenesou odpovědnost za problematický obsah včetně nenávistných projevů či pomluv (jsou zde jisté výjimky, jako dětská pornografie a narušení duševního vlastnictví). Stránky zároveň mohou podle vlastního uvážení odstraňovat jisté projevy, aniž by jim hrozily postihy. Před schválením oddílu 230 bylo možné zásahy ze strany provozovatele stránky brát jako uznání zodpovědnosti za zveřejňované informace.
Jeho přijetí a to, že následně obstál u amerických soudů, otevřelo bránu pro vznik dnešního průmyslu digitálních platforem. Dokud platí jeho původní podoba, mohou Facebook, Twitter nebo Instagram vymáhat své zásady, zároveň však mohou bez větších obav nechat uživatele šířit nepravdy či využívat sociální sítě k podvodům. Aplikace Airbnb neponese následky, když v ní někdo nabízí byt k pronájmu nelegálně, a zpravodajské weby nemusí hlídat komentáře pod svými články.
Magazín The New Yorker před několika měsíci napsal, že sekce 230 je předmětem polemik a zmatků po celou dobu platnosti. Zároveň „rozhodně nepředvídala naši realitu, v níž se on-line diskuse odehrávají převážně na hrstce globálně působících platforem vlastněných monopolistickými korporacemi se sídly v severní Kalifornii“.
S rostoucím vlivem velkých technologických firem sílí i kritika klíčového zákona a někteří analytici soudí, že platformám umožnil laxní přístup ke kontrole obsahu. Letos situace zašla tak daleko, že po reformě volají obě hlavní politické strany. Prezident Trump se minulý týden zrušení 24 let starého opatření dožadoval na twitteru a Joe Biden, který Trumpa v lednu vystřídá v Bílém domě, na začátku roku řekl NYT, že „oddíl 230 by měl být odvolán, okamžitě“.
„Všem, kdo jsou u moci, se oddíl 230 znelíbil,“ míní profesor práv působící na Santa Clara University Eric Goldman. Demokrati a republikáni ovšem považují za problém zcela opačné jevy. Zatímco Biden a jeho straničtí kolegové chtějí po Facebooku a dalších důraznější kontrolu obsahu, Trump a jeho spojenci si stěžují na údajnou cenzuru konzervativních názorů a blokování výroků, které porušují zásady platforem, prezentují jako zásah do svobody slova.
Reformní návrh, který by měl reálnou šanci projít legislativním procesem, se zatím nerýsuje a nalézt jakousi střední cestu bude složité. Pouhé zrušení sekce 230 by mohlo vést k tomu, že internetové služby používané miliardami lidí budou nuceny pod náporem žalob radikálně změnit svou podobu nebo dokonce ukončit provoz.
Řada odborníků i některá média navrhují dílčí změny. „Provozovatelům webů by imunita před zodpovědností měla být poskytnuta jen tehdy, pakliže uplatňují rozumné postupy regulace obsahu. Musí tam být určitý obchod: Dostanete právní štít, ale musíte něco dělat,“ míní profesorka práv z Bostonské univerzity Danielle Citronová.
Prezident Trump nyní trvá na tom, že zrušení právní ochrany platforem by mělo být připojeno ke každoročnímu zákonu o rozpočtu ministerstva obrany, jinak jej bude vetovat. Oddíl 230 je prý nebezpečný a nespravedlivý. Kongres výzvy hlavy státu odmítá a návrh rozpočtového zákona bez požadovaného dodatku v úterý více než dvoutřetinovou většinou hlasů schválila Sněmovna reprezentantů.
