Bude tak například možné zakládat společnost s ručením omezeným on-line bez fyzické přítomnosti osoby u notáře.
Notářské zápisy by se mohly nově sepisovat v elektronické podobě. Týkalo by se to zejména právních aktů firem. Výhradně v listinné podobě by byly zatím zachovány dědické a rodinné záležitosti. Počítá s tím poslanecká novela notářského řádu, kterou dnes v prvním kole podpořila Sněmovna. Se změnami souhlasila i vláda, byť s výhradami. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní ústavně-právní výbor, dostal na to měsíc.
Novela notářského řádu navazuje na zákon o právu na digitální služby, díky kterému mají lidé získat právo řešit úřední věci výhradně elektronicky. Elektronické zápisy by podle předlohy zlepšily podnikatelské prostředí, zejména v případě rozhodnutí orgánů společností a zápisů do veřejných rejstříků.
„Bude tak například možné zakládat společnost s ručením omezeným on-line bez fyzické přítomnosti osoby u notáře, a to při zachování ověření totožnosti, zjištění vůle zakladatele i zákonnosti názvu společnosti,“ uvedli autoři z řad poslanců ANO, ODS, ČSSD a TOP 09 v důvodové zprávě.
Právě k možnosti ověřování totožnosti klienta na dálku směřovala hlavní připomínka vládních legislativců v návrhu pro stanovisko kabinetu. Upozornili na její rozpor se zákonem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a doporučili vyžadovat při takové identifikaci „vysokou úroveň záruky“, která nabízí vyšší míru spolehlivosti i kontroly. Tím by se změna notářského řádu dostala do souladu s novelou zákona proti praní špinavých peněz, která bude účinná od ledna.
Notáři by využívali podle předlohy videokonference, totožnost by se ověřovala například občanským průkazem s elektronickým čipem. Úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře by nahradil jeho elektronický podpis. Notáři by také ověřovali pravost elektronických podpisů.
Díky předloze by notáři také dostali výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů. Notářská komora by mohla vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí. Poplatek komoře by činil 300 korun bez daně z přidané hodnoty. Nyní takovou doložku vydává podle předkladatelů jen ministerstvo spravedlnosti, zprostředkovatelé si za její obstarání účtují řádově tisíce korun.
Notářská komora by nově vedla Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, která by obsahovala údaje o zápisech. Oba rejstříky by byly podle novely veřejné přístupné, lidé by si tedy mohli ověřit pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu. Notářské registry by tak podle předkladatelů zvýšily ochranu proti různým podvodným jednáním.