Nejvyšší soud (NS) se rozhodl vnést jasná pravidla do elektronické komunikace mezi justicí a účastníky řízení. Shrnul je v několika právních větách, které dnes schválilo plénum NS. Jde především o komunikaci prostřednictvím datových schránek. Soud tak reaguje na stále větší význam elektronické komunikace v současném světě, řekl ČTK jeho mluvčí Petr Tomíček.
Dokument podaný prostřednictvím vlastní datové schránky se podle stanoviska NS považuje za řádně podepsaný úkon, i když neobsahuje uznávaný elektronický podpis. Proto už není potřeba vyžadovat doplnění takto učiněného podání originálem v listinné podobě. Elektronický podpis je ale nutný například v situaci, kdy člověk či firma posílá dokument z datové schránky, která náleží někomu jinému.
Procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný člověkem, pro kterého byla datová schránka zřízena. Pokud jde o schránku právnické osoby, má podání stejné účinky jako písemný dokument podepsaný oprávněným zástupcem firmy.
Soud doručuje do datové schránky písemné vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, jen pokud už nebyly doručeny při jednání nebo jiné příležitosti. Zároveň musí elektronické doručení umožňovat povaha daných písemností.
Pokud má fyzická osoba více datových schránek, je nutné doručovat do té, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Jde například o situace, kdy má advokát další schránky jakožto insolvenční správce a daňový poradce, případně když má člověk jednu schránku osobní a druhou jako podnikající fyzická osoba. Účinky doručení však podle NS nastanou i v případě doručení do „nepříslušné“ datové schránky téže fyzické osoby.
Plénum je vrcholným kolektivním orgánem Nejvyššího soudu, tvoří je předseda a místopředseda soudu, předsedové kolegií a senátů a ostatní soudci. NS při přípravě stanoviska přizval také předsedy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, děkanku brněnské právnické fakulty nebo zástupce ministerstev vnitra a spravedlnosti.