Poslanci chtějí Vojenskému zpravodajství také umožnit předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům.
O kybernetickou obranu Česka se zřejmě bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vládní novelu, jež to předpokládá, schválila Sněmovna. Vojenští zpravodajci by měli získat i právo ke kybernetickému protiútoku. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Vojenské zpravodajství by mělo podle novely vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev by mohlo požadovat podklady. Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit by mohlo i samo. V krajním případě by mohlo zvolit i aktivní zásah. „Zákon vyplní mezeru v obraně našeho státu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
K činnosti by měli zpravodajci dostat pravomoc umisťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách ale zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.
Poslanci chtějí Vojenskému zpravodajství také umožnit předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu by armádní tajná služba mohla přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.
Dolní komora upravila také pozici inspektora pro kybernetickou obranu a ustanovování orgánu nezávislé kontroly tajných služeb, který dosud neexistuje. Částečně by se mohly zmírnit požadavky na zájemce i podmínky procesu jejich volby.
Opoziční Piráti neprosadili širší zmírnění kritérii na uchazeče o členství v kontrolním orgánu zpravodajských služeb. Neuspěli například ani s návrhem, aby policie nedostala právo žádat vojenské zpravodajce o součinnost ohledně kybernetické obrany. „Pravomoc provádět aktivní zásahy na žádost policie je nepřijatelná a prolamuje zásady vedení trestního řízení,“ tvrdili v pozměňovacím návrhu.
Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu bylo schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly.
Kritici se v minulosti obávali například zásahů do soukromí lidí na internetu. Výhrady vznášeli rovněž poskytovatelé internetového připojení. V minulém volebním období Sněmovna projednávání obdobné novely nedokončila.