Takzvaná karta pražana se občanům prodražila mnohem více, než se předpokládalo, celkové náklady šly přes jednu miliardu korun a údaje o celkových nákladech nejsou ještě kompletní.
Opencard, kterou dnes vlastní přes 950.000 pražanů, funguje pořádně akorát jako tramvajenka a to ještě ne zrovna dokonale. Každou chvíli zmagnetizované karty jsou buď při kontrolách často nečitelné, nebo blokují čtečky na příměstských linkách ROPID (k velké nevraživosti řidičů i čekajících ve frontě), přesto nás stála již přes miliardu korun a náklady se vyšplhají zřejmě ještě výše.
Jen (sic) 673 milionů korun za projekt šlo z kapsy magistrátu, dalších 249 milionů dělají náklady dopravního podniku. Další velkou investicí byl ROPID a městská knihovna v Praze. Vyplývá to z materiálu, který zpracoval magistrátní odbor informatiky na základě magistrátního účetnictví, uzavřených smluv a usnesení rady. V textu zatím chybí podrobné účetnictví dopravního podniku.
„Již z porovnání smluv a účetních dokladů vyplývá, že některé náklady byly účtovány mimo rozpočet opencard. Jedná se zejména o poradenství, zpracování studií a další služby v rozsahu, který lze obtížně odhadnout ,“ nalezneme dále v materiálu odbor informatiky.
Na kontroverzním projektu spolupracovalo obrovské množství subdodavatelů (z IT společností například Logica), celkem se jedná o nějakých 80 firem. Nejvíce z peněz ale skončilo u problematické společnosti Haguess, tedy hlavního tvůrce a dodavatele celého projektu. Na docela dobrý kšeft (několik desítek milionů korun) si přišla také společnost Monet+, ta Praze dodávala červené plastové karty opencard. Náklady na roční provoz se nepatrně snížily poté, co Praha na začátku loňského roku převzala správu projektu.