Stabilně magneticky uložený bit informace pouze prostřednictvím 12 atomů se stal realitou. V praxi to přináší možnost několikasetnásobné hustoty záznamu, než na kterou jsme u ekvivalentních médií (HDD) zvyklí dnes.
Dnešní pevné disky ukládají jeden bit informace pomocí přibližně milionu zmagnetizovaných atomů, to by se z pohledu budoucnosti mohlo ukázat jako nehorázné plýtvání místem. Dosavadní problémem magnetického záznamu na feromagnetické materiály byla nestabilita, stav postupně ovlivňují sousední atomy i vnější elektromagnetické (nebo jenom magnetické) vlivy.
IBM tento problém obešlo tím, že použila jako médium železo, které se chová antiferomagneticky, tedy takové, kde jsou mezi sousedními atomy opačné spiny. Máto ale háček, materiál vyžaduje uchovávání ve velmi nízké teplotě (IBM ukládala data při teplotě jeden Kelvin), jinak své schopnosti rychle ztrácí. Na samotnou změnu stavu byl namísto klasické magnetické hlavy použit skenovací tunelovací mikroskop.
V současné chvíli se jedná spíše o koncept v rané fázi vývoje, než o komerčně použitelný produkt, ale do budoucna slibuje zajímavý potenciál.
