Jak spolu komunikují senzory, kamery, vozidla, stroje, digitální úložiště nebo umělá inteligence sama o sobě?
Institut mikroelektronických aplikací a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy spolupracují již druhým rokem na modelování datových toků na platformě Průmysl 4.0. Jejich cílem je upevnění důvěryhodnosti a soukromí při zpracování a sdílení dat v tomto rozhraní. Projekt nyní finančně ho podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR), a to téměř 8 miliony Kč z Programu DELTA.
Průmysl 4.0 přináší nové trendy digitalizace a kyberneticko-fyzických systémů. Koncept, který je pouze několik let starý, předvídá změny na pracovním trhu po vzniku takzvaných chytrých továren. Ty mají přinést technologické i sociální změny, mezi které patří i zvýšení produktivity výroby až o 30 % díky celkové digitalizaci.
„Při zmínce o průmyslové revoluci si mnozí z nás představí začátky mechanizace a stroje poháněné parní energií. Málo kdo ale ví, že se již několik let nacházíme v její čtvrté fázi. Mechanizaci nahradila masová produkce a elektřina. Tu zase automatizace a využití počítačů. Nyní se díky stálému vývoji můžeme zaměřit na možnost delegace rozličných činností do prostředí mimo lidskou pracovní sílu. Řada vyspělých zemí se nyní připravuje na změnu povahy průmyslu a obchodu vůbec,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Sítě fyzických zařízení (senzory, kamery, vozidla, vysílače, spotřebiče, stroje, aj.), digitální úložiště nebo umělá inteligence sama o sobě. Tyto pojmy spojuje jejich unikátní schopnost zcela proměnit možnosti průmyslu. Také je ale pojí nutnost komunikace mezi sebou a jejich uživateli. Projekt Trust 4.0 má za cíl zajistit, aby tato digitální propojení a komunikace probíhaly v adekvátně zabezpečeném prostředí.
„Datový tok je zjednodušeně řečeno určité množství digitálních dat přenesených za určitou časovou jednotku. Jedná se o základní stavební kámen a způsob komunikace v digitálním prostředí. Lidé pro komunikaci nejčastěji využívají lidskou řeč. V prostředí Průmyslu 4.0 komunikujeme s řídicími systémy pomocí datového toku. Projekt se zaměřuje na zajištění soukromí a důvěry této komunikace v rámci jedné nebo více organizací, které spolu kooperují,“ vysvětluje Jiří Havlík z Institutu mikroelektronických aplikací.
Stejně jako v každém automatickém digitálním rozhraní i zde je nutné zabezpečit datové toky a systémovou bezpečnost infrastruktur a energetických systémů před možnými útoky či únikem dat. Dosavadní způsoby zajišťování bezpečnosti jsou totiž v oblasti Průmyslu 4.0 považovány za nedostatečné.