K umělé inteligenci (AI) má negativní postoj 36 procent Čechů. Důvěra v ní prudce klesá s věkem. Pravidelně využívá AI šest procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi tisícovkou respondentů.
Třetina Čechů má k umělé inteligenci neutrální vztah, vyloženě nedůvěru k ní cítí každý čtvrtý. Celkový vztah k umělé inteligenci je podle průzkumu silně propojen se sociodemografickými ukazateli, kdy pozitivní náhled je vyšší u mužů. Prudce ale klesá s věkem. Češi a Češky ve věku 18 až 24 let mají pozitivní přístup k AI v polovině případů, kdežto lidé mezi 55 a 64 lety jen ze 17 procent.
Se vzděláním a výší příjmu pozitivita ve vztahu k umělé inteligenci roste. Jako nástroj k práci nebo i v osobním životě využívá umělou inteligenci pravidelně šest procent Čechů, příležitostně potom každý třetí. V nejmladší věkové kategorii 18 až 24 let je 74 procent uživatelů AI, z toho pravidelných 21 procent a s věkem jejich podíl rychle klesá.
„V bankovnictví je umělá inteligence už nyní poměrně stálou přidanou hodnotou. Máme tu třeba virtuální asistenty v mobilních aplikacích banky, kteří jsou naprogramovaní primárně na poskytnutí rychlé odpovědi,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
Právě větší využívání umělé inteligence v bankovnictví očekává sedm z deseti Čechů, ale přesto 36 procentům lidí připadá, že využití AI v tomto odvětví rozhodně není bezpečné.
Kdyby si Češi měli vybrat, na co by využili pomoc umělé inteligence, nejčastěji by to bylo na filtr spamu. Zmínilo to 57 procent lidí. Následuje doporučení hudby či filmů s 51 procenty. Rozhodování u investičních doporučení, diagnostice onemocnění nebo finanční poradenství by naopak většina Čechů umělé inteligenci nesvěřila.
