Šéfové britských firem na výrobu polovodičů žádají vládu v Londýně, aby jim poskytla subvence podobně, jako se k tomu chystají vlády ve Spojených státech a v zemích Evropské unie. Ty počítají s miliardami dolarů na to, aby podpořily domácí sektor a nebyly tolik závislé na dovozu. Ředitelé britských podniků podle médií hrozí, že pokud subvence také nedostanou, možná nebudou mít jinou možnost, než výrobu přesunout do zahraničí.
Vláda britského premiéra Rishiho Sunaka zatím neoznámila strategii, která by nastínila snahu Londýna o podporu odvětví mikročipů. Šéfové polovodičových firem tak propadají frustraci. Před odchodem do zahraničí varovala například začínající firma Pragmatic Semiconductor se sídlem v Cambridge, ale i některé další.
„Pro firmy, jako je ta naše, musí mít ekonomický smysl pokračovat v činnosti a výrobě tady, a pokud existují větší potenciální ekonomické výhody a balíčky vládní podpory v zahraničí, pak je přemístění aktivit z obchodního hlediska jediným rozumným rozhodnutím,“ řekl televizi CNBC generální ředitel firmy Pragmatic Semiconductor Scott White.
Británie není typickou zemí, kde se vyrábějí mikročipy pro masový trh jako ve Spojených státech nebo některých asijských zemích. Britské firmy se často specializují na design, duševní vlastnictví, výzkum a výrobu složených polovodičů. Sídlí tam i společnost Arm, která má světový věhlas a která se zaměřuje právě na návrhy čipů. Licenčně vyráběné polovodiče se používají zhruba v 95 procentech chytrých telefonů na světě.
Polovodiče a související dodavatelský řetězec, který se nachází převážně ve východní Asii, se pro vlády mnoha zemí staly ožehavým tématem. Jejich celosvětový nedostatek vedl k problémům s dodávkami pro velké výrobce automobilů i elektroniky, neboť pandemie covidu-19 odhalila přílišnou závislost na producentech polovodičových součástek z Tchaj-wanu a Číny. Tato závislost se v souvislosti s rostoucím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem ukázala jako velmi problematická.
„My jsme odhodláni podporovat ve Spojeném království životně důležitý polovodičový průmysl. Naše strategie povede k dalšímu růstu odvětví a zajistí, že budeme mít odolný dodavatelský řetězec. Strategie bude zveřejněna co nejdříve,“ řekl mluvčí britské vlády.
Ve Spojených státech podepsal prezident Joe Biden zákon nazvaný CHIPS and Science. Ten počítá s celkovou částkou 280 miliard dolarů (6,2 bilionu Kč) a zahrnuje 52 miliard dolarů na podporu domácí výroby polovodičů.
Evropská unie mezitím vyčlenila 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu Kč) pro evropský polovodičový průmysl. Cílem je do roku 2030 vyrábět v unii 20 procent světové produkce polovodičů.
Přepracovat strategii výroby mikročipů ale musela i Čína. Kvůli zhoršeným vztahům se Spojenými státy se totiž stala terčem obchodních sankcí, které čínským firmám zkomplikovaly přístup ke komponentům vyrobeným v USA a některých dalších západních zemích. Agentura Reuters v prosinci uvedla, že Peking připravuje pro svůj polovodičový průmysl podporu v objemu více než jednoho bilionu jüanů (3,3 bilionu Kč).
Vedoucí představitelé technologického průmyslu v Británii uvedli, že absence podobné strategie ze strany britské vlády poškozuje konkurenceschopnost země. Londýn podle nich asi nebude mít takovou finanční sílu, aby na tak rozsáhlé subvence dokázal reagovat stejně razantně. Doufají ale, že se Británie zaváže k investicím v řádu milionů liber, k daňovým pobídkám a ke snazšímu imigračnímu procesu pro vysoce kvalifikované pracovníky.
„Snaha je dohnat není v možnostech Británie, a to ani vzdáleně,“ řekl CNBC generální ředitel britské společnosti Paragraf Simon Thomas. Firma vyvíjí a vyrábí elektroniku na bázi grafenu.
Zákonodárci z výboru pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii (BEIS) vládu 3. února vyzvali k přijetí opatření na podporu polovodičového průmyslu. Neexistenci ucelené strategie v odvětví polovodičů přitom označili za „akt národního sebepoškozování“.
Vládní agentura BEIS byla minulý týden rozpuštěna a nahrazena v rámci reorganizace, kterou prosadil premiér Sunak. Portfolio obchodní a průmyslové strategie nyní spadá do kompetence Kemi Badenochové, ministryně nově reorganizovaného resortu pro podnikání a obchod.
