Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost neziskových organizací Institute H21 a Otevřená společnost, které kritizovaly loňskou výzvu k zablokování vybraných dezinformačních webů. Stát výzvou reagoval na vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Podle obou organizací šlo o nezákonný zásah. Jejich žalobu ale v lednu zamítl Městský soud v Praze, podle kterého nešlo o autoritativní pokyn soukromým subjektům, ale spíše doporučení nebo žádost, v praxi nevymahatelnou. Souhlasné rozhodnutí NSS je dočasně zpřístupněné na úřední desce.
„Soud si je vědom skutečnosti, že ve veřejném prostoru zaznělo doporučení (instrukce/žádost) soukromým subjektům o určitý druh jednání, jehož následky stěžovatelé tvrdí, že pociťují. Nejde však o vynutitelné jednání ze strany orgánů veřejné moci, ale spíše o nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru,“ stojí v rozsudku.
Vláda loni 25. února, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, schválila usnesení, které se týkalo hybridního působení proti zájmům Česka. „Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,“ stálo v usnesení.
Tentýž den Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství ministerstva obrany poslalo dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů. CZ.NIC poté dočasně zablokovalo weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. V květnu pak sdružení většinu webů zase odblokovalo. Opatření přijímali také operátoři a poskytovatelé internetu.
Žaloba Institute H21 a Otevřené společnosti mířila na ministerstvo obrany, jako zúčastněná osoba v řízení vystupoval operátor O2 Czech Republic. Soud se v minulosti zabýval i jinými podněty, zpochybňujícími opatření státu v informačním prostoru po ruské invazi. I tehdy NSS uvedl, že dopis představuje doporučení veřejné moci, které bylo pouze podnětem správcům webů či mobilním operátorům, a ti ho nemuseli nijak respektovat.
„I při respektování ústavním pořádkem zaručeného práva na informace, jakožto odrazu svobody projevu, nelze obecně dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky,“ uvedl NSS ve starším rozhodnutí. Reagovalo na kasační stížnost muže, který podal neúspěšnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem a dovolával se možnosti čerpat informace ze zablokovaných zdrojů.
